Magnificat
Lukáš 1, 46-55
| 46 Magnificat anima mea Dominum : | Velebí (činí velikým) duše má Hospodina (Pána): |
| 47 et exsultavit spiritus meus in Deo salutari meo. | a zaplesal duch můj v Bohu spasiteli mém. |
| 48 Quia respexit humilitatem ancillæ suæ : ecce enim ex hoc beatam me dicent omnes generationes, | Že pohlédl (se ohlédl) na ponížení (pokoru) služebnice své; hle zajisté, od této (chvíle) blahoslavenou mne nazývati budou všechna pokolení; |
| 49 quia fecit mihi magna qui potens est : et sanctum nomen ejus, | neboť učinil mi veliké (věci) ten, který je mocný, a svaté (je) jméno jeho. |
| 50 et misericordia ejus a progenie in progenies timentibus eum. | A milosrdenství jeho (trvá) od pokolení do pokolení bojícím se jeho. |
| 51 Fecit potentiam in brachio suo : dispersit superbos mente cordis sui. | Učinil moc v rameni svém: rozptýlil pyšné v myšlení srdce jejich. |
| 52 Deposuit potentes de sede, et exaltavit humiles. | Sesadil mocné ze stolice, a povýšil pokorné (ponížené). |
| 53 Esurientes implevit bonis : et divites dimisit inanes. | Hladové nasytil dobrými věcmi, a bohaté pustil prázdné. |
| 54 Suscepit Israël puerum suum, recordatus misericordiæ suæ : | Ujal se Israele chlapce svého, rozpomenuv (opět-srdce-dát) se na milosrdenství své, |
| 55 sicut locutus est ad patres nostros, Abraham et semini ejus in sæcula. | jak byl mluvil k otcům našim, k Abrahamovi a semeni jeho na věky (do věků i do světů). |
