Podobné příspěvky
Království v sobě rozdělené … schisma?
V dnešním evangeliu Pán Ježíš říká důležitou zásadu:
„Každé království proti sobě rozdělené zpustne a dům na dům padne.“ Protože Pán ví, jak nesmírně je důležitá jednota, a jak s ní stojí a padá celé dílo, ustanovil svou Církev na neotřesitelném principu jednoty.Jak to udělal?
Více informací „Království v sobě rozdělené … schisma?“Mám se smát anebo plakat?
Milovaní bratři a sestry,
jistě všichni milujeme Květnou neděli, ten radostný vjezd Pána do Jerusaléma i rozjímání nad Pánovým utrpením.
Musím se vám přiznat, že dnešní krásný den bývám vždy zmatený a nevím, jestli se mám radovat nebo truchlit. Také liturgie, jak se zdá, je nerozhodná, nejdříve červená barva a potom fialová.
Měl bych tu jedno řešení: Dnešní den je radostný, musíme ovšem poznat, v čem spočívá pravá radost.
Stává se, že lidé neustále zaměňují emoční veselost za radost. Překypujícím emocím, ať už je to veselost nebo smutek, nadšení a euforie, nebo také strach, sklíčenost, tomu všemu bychom se měli nejraději vyhýbat, nebo si toho alespoň nevšímat.
Pravá radost je cosi nebeského, je to i jakýsi důkaz toho, že je člověk blízko Boha.
Emocionální výkyvy (strhující radost i drtivý smutek) jsou čímsi povrchním. Jsou jako vlny na hladině oceánu – jdou nahoru a dolů. Kdo je jimi unášen, nespočívá v Bohu.
Pravá radost není vlna, ale spíše klid oceánu v jeho hlubinách. Je to hluboké vnitřní uspokojení, které pramení z toho, že duše je na svém místě – v Bohu.
Bůh je radost. Kde je Bůh, tam je radost. Když se spojíme v naší duši s Bohem, jsme v trvalém stavu radosti. Tato radost se nemění, ať už prožíváme slavný vjezd s Kristem do Jerusaléma, nebo, a to je paradox, stojíme pod jeho křížem na Kalvárii. I tam je ta radost stejná. Tuto radost nikdo nemůže vzít, je neotřesitelná, nezávislá a věčná.
Pravá radost je jako když poutník konečně dorazí domů. Necítí euforii, ale hluboké, tiché uspokojení: „Jsem doma.“
Tato radost se popisuje i jiným slovem: BLAŽENOST. To je ono. Nebeský stav. Nejedná se o hlučnou veselost, ale o stav dokonalého naplnění a klidu.
Když přijdete o majetek nebo vás někdo urazí, „vnější člověk“ trpí. Ale „vnitřní člověk“ (který je spojen s Bohem) zůstává v radosti.
Jistý středověký mistr říká: „Kdybych měl být nemocný, byl bych nemocný pro Boha, měl bych v tom radost.“
Tady je ten rozdíl: My si myslíme, že radost je opak smutku. Pravá radost je ovšem nadřazená smutku i veselosti. Je to vnitřní klid, který dokáže „být rád“ i uprostřed bolesti, protože ví, že bolest nemůže narušit podstatu duše – spojení s Bohem.
Tato pravá radost, o které mluvíme, se opírá o poznání Pravdy a ústí v dokonalou svobodu. Není to radost z něčeho, není to prožitek, je to stav bytí.
Ve středověku někdo řekl: „Kdo hledá radost mimo sebe, ten ji nikdy nenajde. Kdo má Boha v sobě, ten má radost v sobě, ať se venku děje cokoliv.“ Abychom měli Boha v sobě, musíme opustit všechno i sami sebe.
Milovaní bratři a sestry, odložme dnes na Květnou neděli na přímluvu Panny Marie naše emocionální houpačky a vstupme S KRISTEM DÍKY JEHO VYKOUPENÍ do hlubokého, tichého, věčného klidu, který je nejčistší formou radosti. Amen.(Obohatilo vás kázání? Tak se o něj podělte.)
Potřebuji pomoc
Drazí přátelé,
obrátila se na mě matka, jejíž dcera velmi trpí. Ta dcera má 14 let a celý život se jí drží jakési zlo. Lékaři to kvalifikují jako psychickou nemoc jednou takovou a jindy makovou. Když se ale seznámíte s celým životem dítěte i rodičů, zjistíte, že je to něco víc.Nedávná zpráva dcery své matce: „mami me proste boli jak mi nic nepomaha nic se nezlepsuje je mi porad spatne a chci umrit kazdou sekundu v mym zivote…lidi mi jeste vic ublizujou a nemam nikoho. A vazne chci umrit mami nemuzu myslet na nic jinyho jenom na smrt. Nezvladam to tady a celkove vsude. Chtela bych aby se to zmenilo ale nezmeni a to proste vim. Je mi tak spatne mami a nemuzu s tim nic delat. Nemuzu si ani pro sosku protoze pak rikate ze jsem zavisla na rivotrilu a ze chci jenom prasky. Ty holky se me tady boji a sestricky taky. Nezvladam zit a boli me to, boli me zit a kazdej den je pro me neskutecne tezkej. Mami chci umrit.“
Je někdo ochoten se za tuto dívenku a její matku modlit a případně něco obětovat?
Rozhodně nepotřebujeme zaručená rychlá řešení katolických všeználků.
Pán Bůh zaplať.
