Nezařazené

Bratři a sestry,

dovolte mi začít příběhem.

Žil jeden člověk v překrásném kraji. Louky, hluboké lesy, skalnaté stráně, ptáci zpívali od svítání do soumraku. Byla to nedotčená, panenská příroda – jako ráj.

Jednoho dne se ten člověk rozhodl, že najde poklad. Hledal dlouho, až vstoupil do jedné jeskyně. A tam, hluboko v té tmě ve světle svíčky, uviděl něco neuvěřitelného: obrovský balvan z čistého zlata. Celá skála ze zlata.

Více informací „Letnice – opustit „já“ a vstoupit do řádu lásky“

Devátý den – sobota

Těm, kdo Tě stále vyznávají a klanějí se Tobě,
sešli sedmero darů svých.
Dej jim útěchu v hodině smrti,
dej jim život s Tebou na výsostech,
dej jim radost, jež nemá konce. Amen.

Plody Ducha svatého

Dary Ducha svatého zdokonalují nadpřirozené ctnosti tím, že nám umožňují konat je s větší poddajností Božímu vnuknutí. Jak rosteme v poznání a lásce Boží pod vedením Ducha svatého, naše služba se stává upřímnější a štědřejší a konání ctností dokonalejší. Takové úkony ctností zanechávají srdce naplněné radostí a útěchou a nazývají se plody Ducha svatého. Tyto plody zase činí konání ctností přitažlivějším a stávají se mocnou pohnutkou k ještě většímu úsilí ve službě Boží, jemuž sloužit jest kralovat.

Modlitba

Přijď, ó Duchu Boží, naplň mé srdce svými nebeskými plody: láskou, radostí, pokojem, trpělivostí, shovívavostí, dobrotou, věrností, mírností a zdrženlivostí, abych nikdy neumdléval ve službě Boží, nýbrž stálým a věrným poddáváním se Tvému vnuknutí si zasloužil být věčně sjednocen s Tebou v lásce Otce a Syna. Amen.

Otče náš a Zdrávas Maria JEDNOU. Sláva Otci SEDMKRÁT.

Akt zasvěcení Duchu svatému

(Recituje se každý den novény.)

Na svých kolenou | před nesmírným zástupem nebeských svědků | obětuji sebe sama, s duší i tělem | Tobě, věčný Duchu Boží. | Klaním se jasu Tvé čistoty | neomylné pronikavosti Tvé spravedlnosti | a moci Tvé lásky. | Ty jsi silou | a světlem mé duše. | V Tobě žiji, hýbám se a jsem. | Toužím Tě nikdy nezarmoutit | nevěrností Tvé milosti | a prosím z celého srdce, | abych byl uchráněn i sebemenšího hříchu proti Tobě. | Milosrdně střež každou mou myšlenku | a dej, ať vždy bdím nad Tvým světlem | a naslouchám Tvému hlasu | a následuji Tvá milostivá vnuknutí. | Lnu k Tobě | a odevzdávám se Tobě | a prosím Tě | pro Tvé milosrdenství, | abys nade mnou bděl v mé slabosti. | Drže probodené nohy Ježíšovy | a hledě na jeho pět ran | a důvěřuje v jeho předrahou Krev | a klaně se otevřenému boku a probodenému Srdci | úpěnlivě Tě prosím, | přeúctyhodný Duchu, | pomocníku mé slabosti, | abys mě tak uchoval ve své milosti, | abych nikdy nezhřešil proti Tobě. | Dej mi milost, | ó Duchu svatý, | Duchu Otce i Syna, | abych Ti říkal vždy a všude: | „Mluv, Pane | neboť Tvůj služebník slyší.“ Amen.

Modlitba o sedm darů Ducha svatého

(Recituje se každý den novény.)

Pane Ježíši Kriste, | který jsi před svým vstoupením na nebesa | slíbil seslat Ducha svatého, | aby dokonal Tvé dílo | v duších Tvých apoštolů a učedníků, | rač i mně udělit téhož svatého Ducha, | aby zdokonalil v mé duši | dílo Tvé milosti a Tvé lásky. | Uděl mi Ducha moudrosti, | abych pohrdal pomíjejícími věcmi tohoto světa | a toužil jen po věcech, | které jsou věčné; | Ducha rozumu, | aby osvítil mou mysl | světlem Tvé božské pravdy; | Ducha rady, | abych vždy volil | nejjistější cestu, jak se líbit Bohu a získat nebe; | Ducha síly, | abych s Tebou nesl svůj kříž | a abych s odvahou přemáhal | všechny překážky, které se staví v cestu mému spasení; | Ducha umění, | abych poznával Boha a poznával sám sebe | a rostl v dokonalosti vědy svatých; | Ducha zbožnosti, | abych nacházel službu Boží sladkou a milou; | Ducha bázně Boží, | abych byl naplněn láskyplnou úctou k Bohu a hrozil se Ho jakýmkoli způsobem urazit. | Označ mě, milý Pane, | znamením Tvých pravých učedníků | a oživuj mě ve všem Tvým Duchem. | Amen.

Podle disciplíny platné v době Missale Romanum 1962 byla sobota před nedělí Seslání Ducha Svatého dnem postu – tedy přísnějším než pouhý páteční zdrženlivý den. Vigilie Letnic totiž liturgicky zrcadlila Bílou sobotu: kdysi se i zde světil křestní pramen a katechumeni přijímali křest. Bylo proto patřičné, aby věřící vstupovali do slavnosti Ducha Svatého očištěni postem i zdrženlivostí.

Konkrétně se uplatňovala praxe: půst újmy spojený se zdrženlivostí od masa. Půst újmy znamenal jedno plné nasycení denně se dvěma malými doplňky (frustulum, collatio). Tato kázeň vycházela z CIC 1917 (kán. 1252) a byla zrušena až konstitucí Paenitemini Pavla VI. (1966).

Pro tradiční katolíky platí, že ač církevní zákon dnes půst neukládá, stará praxe zůstává duchovně velmi vhodná – připomíná, že Letnice nejsou jen radostnou tečkou velikonoční doby, ale dovršením, na něž se připravujeme jako apoštolové ve večeřadle: modlitbou, ztišením a postem (srov. Sk 1,14).

„Veni, Sancte Spiritus, reple tuorum corda fidelium…“

Osmý den – pátek

Zlom zatvrzelá srdce i vůli,
zahřej, co je studené,
veď kroky, jež bloudí.

Dar moudrosti

V sobě obsahuje všechny ostatní dary, podobně jako láska zahrnuje všechny ostatní ctnosti; moudrost je nejdokonalejší z darů. O moudrosti je psáno: „Spolu s ní mi přišlo všechno dobré a nesčíslné bohatství jejíma rukama.“ Je to dar moudrosti, který posiluje naši víru, upevňuje naději, zdokonaluje lásku a podporuje konání ctností v nejvyšší míře. Moudrost osvěcuje mysl, aby rozeznávala a vychutnávala věci božské; v jejím ocenění ztrácí pozemská radost svou chuť, kdežto Kristův kříž přináší božskou sladkost podle slov Spasitele: „Vezmi svůj kříž a následuj mě, neboť mé jho je sladké a mé břemeno lehké.“

Modlitba

Přijď, ó Duchu moudrosti, a zjev mé duši tajemství nebeských věcí, jejich přesahující velikost, moc a krásu. Nauč mě milovat je nad všechny pomíjející radosti a uspokojení země. Pomoz mi dosáhnout jich a vlastnit je navěky. Amen.

Otče náš a Zdrávas Maria JEDNOU. Sláva Otci SEDMKRÁT.

Akt zasvěcení Duchu svatému

(Recituje se každý den novény.)

Na svých kolenou | před nesmírným zástupem nebeských svědků | obětuji sebe sama, s duší i tělem | Tobě, věčný Duchu Boží. | Klaním se jasu Tvé čistoty | neomylné pronikavosti Tvé spravedlnosti | a moci Tvé lásky. | Ty jsi silou | a světlem mé duše. | V Tobě žiji, hýbám se a jsem. | Toužím Tě nikdy nezarmoutit | nevěrností Tvé milosti | a prosím z celého srdce, | abych byl uchráněn i sebemenšího hříchu proti Tobě. | Milosrdně střež každou mou myšlenku | a dej, ať vždy bdím nad Tvým světlem | a naslouchám Tvému hlasu | a následuji Tvá milostivá vnuknutí. | Lnu k Tobě | a odevzdávám se Tobě | a prosím Tě | pro Tvé milosrdenství, | abys nade mnou bděl v mé slabosti. | Drže probodené nohy Ježíšovy | a hledě na jeho pět ran | a důvěřuje v jeho předrahou Krev | a klaně se otevřenému boku a probodenému Srdci | úpěnlivě Tě prosím, | přeúctyhodný Duchu, | pomocníku mé slabosti, | abys mě tak uchoval ve své milosti, | abych nikdy nezhřešil proti Tobě. | Dej mi milost, | ó Duchu svatý, | Duchu Otce i Syna, | abych Ti říkal vždy a všude: | „Mluv, Pane | neboť Tvůj služebník slyší.“ Amen.

Modlitba o sedm darů Ducha svatého

(Recituje se každý den novény.)

Pane Ježíši Kriste, | který jsi před svým vstoupením na nebesa | slíbil seslat Ducha svatého, | aby dokonal Tvé dílo | v duších Tvých apoštolů a učedníků, | rač i mně udělit téhož svatého Ducha, | aby zdokonalil v mé duši | dílo Tvé milosti a Tvé lásky. | Uděl mi Ducha moudrosti, | abych pohrdal pomíjejícími věcmi tohoto světa | a toužil jen po věcech, | které jsou věčné; | Ducha rozumu, | aby osvítil mou mysl | světlem Tvé božské pravdy; | Ducha rady, | abych vždy volil | nejjistější cestu, jak se líbit Bohu a získat nebe; | Ducha síly, | abych s Tebou nesl svůj kříž | a abych s odvahou přemáhal | všechny překážky, které se staví v cestu mému spasení; | Ducha umění, | abych poznával Boha a poznával sám sebe | a rostl v dokonalosti vědy svatých; | Ducha zbožnosti, | abych nacházel službu Boží sladkou a milou; | Ducha bázně Boží, | abych byl naplněn láskyplnou úctou k Bohu a hrozil se Ho jakýmkoli způsobem urazit. | Označ mě, milý Pane, | znamením Tvých pravých učedníků | a oživuj mě ve všem Tvým Duchem. | Amen.

Sedmý den – čtvrtek

Uzdrav naše rány,
obnov naše síly;
na naši vyprahlost vylij svou rosu,
smyj poskvrny vin.

Dar rady

Dar rady obdarovává duši nadpřirozenou rozvážností, jež jí umožňuje soudit pohotově a správně, co se má učinit, zvláště v obtížných okolnostech. Rada uplatňuje zásady poskytované uměním a rozumem na nesčetné konkrétní případy, s nimiž se setkáváme v denní povinnosti rodičů, učitelů, veřejných činitelů a křesťanů. Rada je nadpřirozený zdravý rozum, drahocenný poklad na cestě ke spáse. „Nade vším pak se modli k Nejvyššímu, aby řídil tvou cestu v pravdě.“

Modlitba

Přijď, ó Duchu rady, pomáhej mi a veď mě na všech mých cestách, abych vždy konal Tvou svatou vůli. Nakloň mé srdce k tomu, co je dobré, odvrať je od všeho zlého a veď mě přímou cestou Tvých přikázání k onomu cíli věčného života, po kterém toužím. Amen.

Otče náš a Zdrávas Maria JEDNOU. Sláva Otci SEDMKRÁT.

Akt zasvěcení Duchu svatému

(Recituje se každý den novény.)

Na svých kolenou | před nesmírným zástupem nebeských svědků | obětuji sebe sama, s duší i tělem | Tobě, věčný Duchu Boží. | Klaním se jasu Tvé čistoty | neomylné pronikavosti Tvé spravedlnosti | a moci Tvé lásky. | Ty jsi silou | a světlem mé duše. | V Tobě žiji, hýbám se a jsem. | Toužím Tě nikdy nezarmoutit | nevěrností Tvé milosti | a prosím z celého srdce, | abych byl uchráněn i sebemenšího hříchu proti Tobě. | Milosrdně střež každou mou myšlenku | a dej, ať vždy bdím nad Tvým světlem | a naslouchám Tvému hlasu | a následuji Tvá milostivá vnuknutí. | Lnu k Tobě | a odevzdávám se Tobě | a prosím Tě | pro Tvé milosrdenství, | abys nade mnou bděl v mé slabosti. | Drže probodené nohy Ježíšovy | a hledě na jeho pět ran | a důvěřuje v jeho předrahou Krev | a klaně se otevřenému boku a probodenému Srdci | úpěnlivě Tě prosím, | přeúctyhodný Duchu, | pomocníku mé slabosti, | abys mě tak uchoval ve své milosti, | abych nikdy nezhřešil proti Tobě. | Dej mi milost, | ó Duchu svatý, | Duchu Otce i Syna, | abych Ti říkal vždy a všude: | „Mluv, Pane | neboť Tvůj služebník slyší.“ Amen.

Modlitba o sedm darů Ducha svatého

(Recituje se každý den novény.)

Pane Ježíši Kriste, | který jsi před svým vstoupením na nebesa | slíbil seslat Ducha svatého, | aby dokonal Tvé dílo | v duších Tvých apoštolů a učedníků, | rač i mně udělit téhož svatého Ducha, | aby zdokonalil v mé duši | dílo Tvé milosti a Tvé lásky. | Uděl mi Ducha moudrosti, | abych pohrdal pomíjejícími věcmi tohoto světa | a toužil jen po věcech, | které jsou věčné; | Ducha rozumu, | aby osvítil mou mysl | světlem Tvé božské pravdy; | Ducha rady, | abych vždy volil | nejjistější cestu, jak se líbit Bohu a získat nebe; | Ducha síly, | abych s Tebou nesl svůj kříž | a abych s odvahou přemáhal | všechny překážky, které se staví v cestu mému spasení; | Ducha umění, | abych poznával Boha a poznával sám sebe | a rostl v dokonalosti vědy svatých; | Ducha zbožnosti, | abych nacházel službu Boží sladkou a milou; | Ducha bázně Boží, | abych byl naplněn láskyplnou úctou k Bohu a hrozil se Ho jakýmkoli způsobem urazit. | Označ mě, milý Pane, | znamením Tvých pravých učedníků | a oživuj mě ve všem Tvým Duchem. | Amen.