Prázdný prostor pro Slovo
Drazí bratři a sestry,
dnes slavíme tajemství velkého okamžiku. Anděl vchází do domu v Nazaretě a začíná se psát nová kapitola dějin spásy. Často se zastavujeme u slov archanděla Gabriela, u Mariina úžasu nebo u otázky „jak se to stane?“. Ale dnes nás chce Pán vzít hlouběji. Chce nás vzít do toho nejtajnějšího místa, kde se nebesa dotýkají země – dovnitř nás samotných.
Co se vlastně stalo v onen den v Nazaretě? Stalo se něco, co se děje neustále, co se děje právě teď, když zde sedíte. Bůh hledá prostor.
Starý mistr jednoho dne řekl: „Bůh je připraven dát se nám neustále, ale my nejsme připraveni Ho přijmout.“ Proč? Protože jsme plní. Jsme plní starostí o zítřek, plní našich plánů, plní našeho vlastního „já“. A Bůh, který je čisté světlo a čisté bytí, nemůže vstoupit tam, kde již něco jiného zaujímá místo.
Mysleme na Marii. Proč se mohla stát Matkou Boží? Nebylo to proto, že měla nejkrásněji vyvinuté tělo, že byla nejučenější nebo nejsilnější. Bylo to proto, že byla ochotna stát se ničím! Ano, stát se ničím. Vytvořila v sobě prázdný prostor. Řekla své „fiat“ – „staň se“. A v tom okamžiku, kdy se vzdala své vlastní vůle, vzdala se i svého „já“, otevřela se brána nebes.
V každém z nás, v nejhlubším středu naší duše, je skrytý prostor pro Boha. Je to místo, které je stvořeno pro jediný účel: aby se tam narodil Bůh. Je to místo, které hřích ani ďábel nemůže zničit, ale které bohužel můžeme zahltit. Můžeme ho zahltit naším hlukem, našimi obrazy, naším neustálým přáním „něco dělat“, dokonce i pro Boha.
A přicházíme k tomu nejdůležitějšímu: Panna Maria je obrazem každé duše. Bůh chce v každé duši vykonat duchovně to, co vykonal tělesně v Panně Marii. Co tedy máme dělat, aby žil Kristus i v nás?
Nemáme dělat nic. To zní zvláštně, že? Chceme se více modlit, konat více skutků, abychom si zasloužili Boží příchod. Ale zákon lásky je jiný. Aby se Slovo mohlo vtělit, musí nastat ticho. Musíme přestat „být něco“.
Cesta k zrození Syna v duši je cestou odnímání. Je to odvaha sundat ze stolu své vlastní představy o tom, kdo jsme, a nechat tam jen čistou lásku. Bůh Otec totiž nemůže nečinit. Pán Ježíš říká, že Otec je neustále činný. Jeho přirozeností je plodit Syna. On touží rodit své Slovo v naší duši neustále. On chce, abyste se vy stali jeho matkou duchovně, stejně jako Maria se stala jeho matkou tělesně.
Bůh ale čeká na naši ochotu odejít. Odejít od hluku tohoto světa, odejít od upjatosti na výsledky, odejít dokonce i od vlastních náboženských tužeb. Když se duše stane prostou a prázdnou jako lůno matky, Bůh neodolává a vstupuje.
V tom spočívá veliká radost Zvěstování. Není to jen o tom, že se Bůh stal člověkem před dvěma tisíci lety. Je to o tom, že se Bůh stává člověkem dnes, tady na tomto místě, ve vašem srdci.
Nechte dnes všechno, co vás svazuje. Otevřete svá srdce. Nestarejte se o to, jak se to stane. Jen buďte. Buďte tiší. Buďte prázdní. A v tom tichu a prázdnotě uvidíte světlo, které nikdy nezhasíná. Toto je cesta, kterou se stanete skutečně svobodnými. Amen.
