Zkušenosti exorcisty – Raul Salvucci
Trošku humoru.
Před krátkým časem jsem se věnoval několika knihám o posedlostech a vymítání, abych této oblasti více rozuměl.
Pokud bude zájem, rád na toto téma udělám online besedu.
Už jste ode mne mnohokrát slyšeli, že pokora a poslušnost jsou mariánské ctnosti, a že jsou velmi účinné proti ďáblu. Zde malý humorný doklad z uvedené knihy:
Jeden farář měl na starosti exorcismy. Byly to časy, kdy kostelníci byli velmi vážení, a kostelník tohoto exorcisty hořel touhou být při exorcismu faráři nablízku, alespoň jednou.
Farář po dlouhém odolávání ustoupil, ale s přesnými pokyny: „S těmito věcmi si nezahrávej! Vezmu tě s sebou, ale dávej dobrý pozor, musíš se chovat a mluvit přesně tak, jako já, jinak z toho budou problémy.“
Přišel den exorcismu. Kostelník s kropenkou svěcené vody v ruce a kněz vyrazili společně.
Začalo setkání, nebo spíše střet. Satan se hned pokusil kněze svést k pýše. V těch dobách se předpokládalo, že kdo má takový úřad, musí být svatý kněz, svatý s velkým S.
Tedy satan mu řekl: „Myslíš si, že jsi svatý, který mě přišel vyhnat?“ Odpověděl kněz: „Já nejsem žádný svatý, ale budu se snažit a s Boží pomocí doufám, že se jím co nejdříve stanu.“
Tu se zlý duch obrátil na kostelníka: „A co ty, troubo, s kropenkou svěcené vody v ruce, co jsi přišel dělat?“„Já,“ odpověděl kostelník, „nejsem žádný trouba, ale budu se snažit a s Boží pomocí doufám, že se jím co nejdříve stanu.“
Říká se, že před tak velkou pokorou faráře a ještě větší pokorou (a poslušností) kostelníka satan utekl bez dalších procedur.
🙂
