Výkopy pod Bazilikou Božího hrobu doložily hřbitov proložený vinicemi a olivami

Archeologické výzkumy pod jeruzalémskou Bazilikou Božího hrobu přinesly nové doklady, že místo mělo kdysi podobu pohřební krajiny prokládané obdělávanými plochami. Výsledky pocházejí z prací týmu římské univerzity La Sapienza vedeného archeoložkou Francescou Romanou Stasollou a byly otištěny v předběžné zprávě z kampaně 2025 v posledním svazku revue Liber Annuus, vědeckého časopisu jeruzalémského Studium Biblicum Franciscanum.

Archeologové rozpoznali prostředí, v němž vedle sebe stály hroby vytesané do skály a pozemky určené k pěstování, s doklady vinné révy a oliv: mezi nalezeným materiálem je dřevo vinné révy, rozbory pylu ukazují na možnou přítomnost olivovníků. Konfigurace odpovídá popisu u sv. Jana: „Na tom místě, kde byl ukřižován, byla zahrada a v zahradě nový hrob, do něhož ještě nikdo nebyl položen” (Jan 19,41–42).

Nález sám o sobě neprokazuje, že by konkrétní hrob byl hrobem Kristovým — dodává jen hmotná data o podobě místa. Dřívější kampaně doložily, že areál sloužil nejprve jako kamenolom, později jako pohřebiště; ve 4. století zde dal Konstantin vybudovat křesťanský komplex. Výzkum umožnila spolupráce řeckého patriarchátu, františkánské kustodie a arménského patriarchátu.