Kartuziánská liturgická architektura: střízlivost daná způsobem života

Liturgical Arts Journal otiskl 3. srpna přehled Shawna Tribea o kartuziánské liturgické architektuře, o níž se podle něj mluví mnohem méně než o cisterciácké, ačkoli má rozpoznatelný sloh daný vzorem mateřské kartouzy La Grande Chartreuse.

Tribe vychází z díla Archdala Kinga Liturgies of the Religious Orders, které cituje dopis Dom Bosa, převora Velké Kartouzy v letech 1277–1313, papeži Klimentu V.; ten si jej roku 1310 povolal na koncil ve Vienne. Kartuziáni podle toho dopisu mají kříž „na slavném a vyvýšeném místě“ i nad každým oltářem a vyhýbají se „nákladným kuriozitám v malbě a sochařství“ i stavbám, které se neshodují „s drsností samotářského života“.

Z uspořádání kostela King uvádí: přepážka dělí chór laických bratří od chóru otců, stally jsou přepažené, takže mnicha částečně oddělují od souseda, a statut generální kapituly z roku 1340 zmiňuje pult uprostřed kostela pro společný antifonář. Kazatelna ani kruchta nejsou a jáhen čte evangelium od pultu u severní stěny. Okázalejší kartouzy, hlavně ve Španělsku, pokládá Tribe za výjimku.