Nalezení ostatků sv. Štěpána a proměna lekcí svátku

New Liturgical Movement připomněl 3. srpna svátek Nalezení ostatků sv. Štěpána. Gregory DiPippo shrnuje příběh tak, jak jej podává první pramen, list kněze Luciána: roku 415 se jeruzalémskému knězi Luciánovi třikrát po sobě v pátek zjevil Gamaliel, Pavlův učitel (Sk 5,34–40; 22,3), a označil místo Štěpánova hrobu u vsi Kafargamala. Sám tam prý mučedníka po jeho smrti pohřbil a později byl vedle něj pochován i se synem Abibem a s Nikodémem.

Biskup Jan Jeruzalémský, tehdy na synodě v Lyddě, dal hroby otevřít; nápisy totožnost potvrdily, země se zachvěla, vyšla vůně tak sladká, že si přítomní „mysleli, že jsou v rajské rozkoši“, a uzdravilo se 73 lidí. Ostatky byly přeneseny do kostela na hoře Sion a odtud rozesílány dál, jak dosvědčuje sv. Augustin (Sermo 318,8).

Liturgicky je pozoruhodná proměna matutina. V římském breviáři z roku 1529 vyplňovalo vyprávění šest lekcí prvních dvou nokturnů. Po reformě sv. Pia V. (1568) je první nokturn biblický (Sk 7,51–8,2) a Luciánův příběh se scvrkl na dvě lekce; šestou tvoří úryvek z poslední knihy Augustinova spisu O obci Boží.