Burke: manželství a rodinu bránit až k mučednictví

Kardinál Raymond Leo Burke vyzval katolíky, aby byli připraveni hájit manželství a rodinu i za cenu mučednictví. Řekl to v homilii na svátek sv. Jakuba Apoštola ve svatyni Panny Marie Guadalupské ve Wisconsinu, kde apoštola představil jako vzor věrnosti až k mučednictví.

„Buďme připraveni na mučednictví“

„Buďme připraveni na mučednictví — ne-li na červené mučednictví krve, tedy aspoň na bílé mučednictví věrného svědectví našemu Pánu tváří v tvář lhostejnosti, posměchu a pronásledování,“ řekl Burke. Příklad sv. Jakuba podle něj učí křesťany mít „jedinou starost“: sloužit Pánu věrnou a vytrvalou láskou a spoléhat na jeho vítězství nad hříchem a smrtí, i kdyby ta služba žádala zemřít z lásky k němu.

Značnou část kázání věnoval nauce sv. Jana Pavla II. o manželství. Svátostnou milost manželství označil za skutečnou cestu svatosti — není to „ideál, k němuž může vzhlížet jen několik lidí, ale objektivní skutečnost, nadpřirozený dar, který vede muže a ženu k tomu, aby cestou Boží lásky hledali věčnou spásu toho druhého“. Citoval tehdejšího biskupa Karola Wojtyłu: „Křesťanská dokonalost spočívá v lásce. Láska je i mravním základem manželství. Proto manželství otevírá možnost křesťanské dokonalosti.“ Uzavřel, že všechny otázky o manželství je třeba klást na rovině eucharistické oběti — eucharistii představil jako zdroj, z něhož žije věrnost manželů.

Setkání 7.–14. října a jeho pracovní podklad

Burke mluvil něco přes dva měsíce před setkáním, které Lev XIV. svolal do Říma na 7.–14. října 2026. Sejdou se na něm hlavy východních katolických církví sui iuris a předsedové biskupských konferencí z celého světa k desátému výročí exhortace Amoris laetitia. Svatý stolec upřesnil, že nejde o synodu, ale o setkání poradní povahy.

Tematický itinerář, který má setkání sloužit za podklad, zveřejnil Vatikán 6. července 2026. Cílem je podle něj „přistoupit v ovzduší vzájemného naslouchání k synodálnímu rozlišování o krocích, které je třeba učinit, aby se hlásalo evangelium dnešním rodinám“. Práce se člení do pěti okruhů:

1. Rodiny dneška: skutečnost, krása a výzvy — nejistota práce a bydlení, nemoc, výchova dětí, citová osamělost, péče o staré a postižené.
2. Mladí lidé a objevování manželského povolání — důvěra mladých ve stabilní manželský projekt podle dokumentu z hospodářských, sociálních a kulturních příčin na mnoha místech zeslábla.
3. První roky manželství, pokládané za rozhodující období pro upevnění manželského svazku.
4. Rodiny v obtížných situacích — doprovázení lidí, kteří prožívají utrpení, opuštění, rozluku nebo rozvod.
5. Křesťanské rodiny jako podměty poslání církve — rodiny nejsou jen příjemci pastorace, ale i nositeli evangelizace; dokument tu připomíná větu sv. Pavla VI. z Humanae vitae, že „sami manželé se stávají vůdci jiných manželů“.

Spor, který se nikdy neuzavřel

Amoris laetitia, kterou papež František vyhlásil roku 2016 po synodách o rodině, vyvolala jeden z nejostřejších věroučných sporů posledních pontifikátů — zejména kvůli otázce přístupu některých civilně znovusezdaných rozvedených ke svatému přijímání.

Téhož roku podali kardinálové Raymond Burke, Walter Brandmüller, Carlo Caffarra a Joachim Meisner papeži známá dubia se žádostí o vyjasnění několika míst dokumentu. Přímé odpovědi se nikdy nedočkali. František později potvrdil jako autentický výklad exhortace pastorační směrnice biskupů oblasti Buenos Aires, které v určitých případech přístup ke svátostem připouštěly.

Roku 2023 to zopakovala odpověď Dikasteria pro nauku víry kardinálu Dominiku Dukovi: protože byl onen výklad otištěn v Acta Apostolicae Sedis, je součástí autentického magisteria. Otázky předložil pražský arcibiskup emeritus jménem České biskupské konference; odpověď podepsal prefekt dikasteria kardinál Víctor Manuel Fernández a schválil ji papež.

Burke je spolu s Brandmüllerem posledním žijícím ze čtyř signatářů dubií — jeho slova tedy zaznívají právě ve chvíli, kdy se církev chystá k Amoris laetitia vrátit.

Zenova výzva o týden dřív

Burke není sám. O několik dní dříve, 29. července 2026, žádal kardinál Joseph Zen, emeritní biskup hongkongský, aby se obrana rodiny stala „hlavním posláním“ pastorační činnosti církve. Salesiánský kardinál to napsal v úvaze na svém blogu k liturgickým čtením pondělí 17. týdne v mezidobí.

Zen se nemohl zúčastnit zasedání kardinálského sboru na konci června, sledoval je však pozorně; za jednu z nejtrefnějších pokládá myšlenku, že „kořenem problému je zřejmě to, že lidé ztratili smysl života“. Křesťan podle něj čelí třem nepřátelům — „neuspořádaným vášním, duchu světa a ďáblu“ — a nejnebezpečnější je duch světa, protože „nepřichází v příšerné podobě ďábla; umí mluvit svůdnými slovy, chce se s tebou spřátelit“. Ztráta smyslu života podle Zena nevyhnutelně vede k pohrdání rodinou a předáváním života.