Umělé oplodnění pro ženy bez partnera: ministerstvo neuznalo ani jednu zásadní připomínku

Ministerstvo zdravotnictví vložilo 24. června 2026 do mezirezortního připomínkového řízení návrh zákona, kterým se mění zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (čj. MZDR 17216/2026, PID KORNDVAHEWJL). Předkládá jej podle Plánu legislativních prací vlády na rok 2026. Hlavní oblastí změn je podle úředního popisu materiálu posuzování zdravotní způsobilosti ke vzdělávání; dalším cílem je „umožnit využití metod asistované reprodukce ženám bez mužského partnera při zachování všech dosavadních medicínských, bezpečnostních a etických standardů”. Novela obsahuje i dílčí změny podmínek u chirurgických výkonů směřujících ke změně pohlaví, u pracovnělékařských služeb a u přezkumu posudkové činnosti. Termín pro připomínky vypršel 23. července a řízení je uzavřeno.

Co se mění

Dosud je asistovaná reprodukce vymezena jako zdravotní služba k léčbě neplodnosti ženy nebo muže, případně k prevenci přenosu závažných geneticky podmíněných onemocnění, a zákon k ní v § 6 vyžaduje společnou písemnou žádost muže a ženy ne starší šesti měsíců. Novela rozšiřuje okruh oprávněných osob v § 3 odst. 1 písm. c) a společnou žádost u žen bez partnera opouští: podle důvodové zprávy je požadavek společné žádosti „logický pouze u léčby neplodného páru”, takže o umělé oplodnění bude moci písemně žádat i žena sama.

Čím to ministerstvo odůvodňuje

Důvodová zpráva staví na dvou argumentech. Prvním je rovnost: Česká republika se podle ní řadí mezi menšinu států Evropské unie, které asistovanou reprodukci ženám bez mužského partnera neumožňují, zatímco Belgie, Dánsko, Nizozemsko či Španělsko ji otevřely, a evropský trend směřuje „od vnímání asistované reprodukce jakožto «léčby neplodného páru» k reprodukční autonomii”.

Druhým je demografie. Porody po asistované reprodukci podle zprávy stouply z 3,4 % všech porodů v roce 2013 na zhruba 6,3 % v roce 2024, takže se dnes díky IVF rodí přibližně každé šestnácté dítě; v roce 2025 se narodilo asi 77,6 tisíce dětí, o 31 % méně než v roce 2021, a úhrnná plodnost klesla na 1,28 dítěte na ženu. Ministerstvo zároveň samo uvádí, že se současný zákon obchází: některé ženy přicházejí s mužem, který „formálně vystupuje jako partner a podepíše potřebný souhlas”, aniž by byl biologickým či sociálním otcem dítěte.

Připomínky: od účelu služby k postavení dítěte

Ministerstvo práce a sociálních věcí s novelou v této části nesouhlasí. Tentýž jev — obcházení zákona — čte opačně: podle jeho připomínky se neplodnost páru „nijak nezjišťuje ani nezohledňuje”, a proto je namístě podmínky zpřísnit, ne opustit. K samotné změně píše, že mění „samotný účel asistované reprodukce z léčebného postupu na prostředek k naplnění reprodukčního přání osoby bez existence zdravotního důvodu, který nelze nazývat zdravotní službou”.

Dopady na dítě shrnuje MPSV větou, že zatímco dosavadní úprava vychází ze společné vůle muže a ženy stát se rodiči, „v případě ženy bez mužského partnera by dítě bylo od počátku záměrně přivedeno na svět bez právně určeného druhého rodiče za asistence státu a přispění daňového poplatníka”. Návrh podle něj opouští etické východisko, „podle kterého je dítě dar, na jehož početí neexistuje právní nárok” — nově se dítě „stává objektem nároku ženy, která jako subjekt práva uplatňuje své veřejné subjektivní právo vůči poskytovateli zdravotních služeb”. Ministerstvu vytýká i rozpor v odůvodnění: slib zachovat všechny dosavadní standardy podle něj návrh „eo ipso nezachovává, naopak tyto standardy zásadním způsobem mění”.

Aliance pro rodinu k tomu ve vlastním rozboru dodává, že u ženy bez partnera nemá kdo dát souhlas, na němž stojí domněnka otcovství, takže dítě zůstane bez otce genetického i právního. Demografický argument pokládá za nedoložený: Španělsko s liberálnější úpravou má porodnost ještě nižší než Česko. Připomíná také data ČSÚ o materiální deprivaci, která je v neúplných rodinách 21,7 % proti 5,6 % v úplných. Podle Konzervativních novin namítla Česká biskupská konference, že důvodová zpráva nepředkládá žádná data dokládající, že by přístup k asistované reprodukci pro ženy bez partnera byl prokázaným nástrojem k navýšení porodnosti, a že umělé oplodnění „již nehraje roli léčby pro neplodné páry, nýbrž má sloužit primárně jako prostředek k naplnění touhy dospělých po dítěti bez ohledu na prostředí, do kterého se dítě narodí”.

Ústavní a mezinárodní výhrady

Úřad pro ochranu osobních údajů žádá zrušení celého bloku novelizačních bodů a označuje připomínku za zásadní. Pojem „žena bez mužského partnera” podle něj není definován v návrhu ani ve stávajícím zákoně, není stanoveno, jak se tato skutečnost osvědčuje, podmínka je fakticky nevymahatelná a její nesplnění není podchyceno jako přestupek; vzniká tak „norma bez zjistitelného a přezkoumatelného obsahu”, což odporuje požadavku určitosti a předvídatelnosti zákona podle čl. 1 odst. 1 Ústavy.

Druhá výtka míří na to, co v důvodové zprávě chybí: soulad s ústavním pořádkem je podle úřadu odbyt jednou větou a zpráva se nevypořádává s čl. 32 odst. 1 a 4 Listiny, s čl. 3 odst. 1 a čl. 7 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte, které zakotvují nejlepší zájem dítěte a právo znát své rodiče, ani s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva k čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Úřad jmenuje tři rozsudky: S. H. proti Rakousku (velký senát, 3. listopadu 2011), podle nějž má stát v této oblasti široký prostor pro uvážení, který ho ovšem k vyvážení dotčených zájmů zavazuje; Mikulić proti Chorvatsku (7. února 2002), kde soud dovodil, že právo na respektování soukromého života zahrnuje i právo zjistit údaje o vlastních rodičích; a Godelli proti Itálii (25. září 2012), kde shledal porušení čl. 8 v tom, že úprava anonymního porodu nedávala dítěti žádnou možnost domoci se informací o svém původu.

Vypořádání přes kopírák

Vypořádací tabulka mezi zveřejněnými přílohami materiálu není. Konzervativní noviny, které ji prošly, uvádějí, že k podstatě změny se váže deset samostatných věcných připomínek od osmi institucí — vedle MPSV, ÚOOÚ, Ministerstva spravedlnosti, Ministerstva zemědělství a biskupské konference také ministra pro sport, prevenci a zdraví, Národní rady osob se zdravotním postižením a akademičky Hany Konečné — a že nebyla akceptována ani jedna; jediným ústupkem zůstala věta doplněná do důvodové zprávy. Obsahově odlišné ústavní, etické i medicínské výtky podle listu vypořádali úředníci týmž recyklovaným textem o „evropských trendech” a obrat „Bereme na vědomí argument, že…” se v odpovědích opakuje šestkrát. Nepřítomnost partnera označuje ministerstvo ve vypořádání za „objektivní překážku přirozené reprodukce, jejíž překonání je v moderní medicíně legitimním účelem asistované reprodukce”. List rovněž uvádí, že ministerstvo přiznává, že „nemá k dispozici přesná data o počtu takových případů”, a přesto z toho vyvozuje zanedbatelný dopad na veřejné pojištění.

Co bude dál

Materiál má nyní stav „připomínkové řízení ukončeno” a míří na vládu. Aliance pro rodinu v newsletteru podporovatelům upozorňuje, že trvají-li připomínková místa na svých výhradách, vyvolá to rozporové jednání a rozhodnutí padne na vládě. Vyzývá proto čtenáře, aby psali premiérovi Andreji Babišovi na adresu andrej.babis@anobudelip.cz a popsali mu vlastní zkušenost s tím, co pro ně znamenala přítomnost či nepřítomnost otce.