Vítězství AfD v Sasku-Anhaltsku otevřelo otázku financování německé církve

Alternativa pro Německo vyhrála 6. září zemské volby v Sasku-Anhaltsku s 43,8 % hlasů. Je to nejlepší výsledek strany v dějinách zemských voleb; proti volbám před pěti lety jej zdvojnásobila. Křesťanští demokraté úřadujícího ministerského předsedy Svena Schulzeho klesli na 17,2 %, SPD získala 9,3 %, Zelení 8,9 %, Levice 8,6 % a BSW s 5,3 % rovněž vstoupilo do sněmu; FDP s 2,6 % neuspěla. Na absolutní většinu to nestačilo: z 83 křesel jich AfD obsadila 39, zatímco většina činí 42. Vedoucím kandidátem byl pětatřicetiletý Ulrich Siegmund.

Co program strany o církvích říká

Volební „vládní program” AfD má 258 stran a obě velké církve v něm označuje za „církve církevní daně”. Vytýká jim, že se „mnohdy vzdálily křesťanskému poslání” a jsou „především společensky politicky činné”, pročež nemohou nárokovat „zvláštní postavení” v podobě státního výběru církevní daně a zemských plateb (s. 6).

U zemských plateb církvím, takzvaných Staatsleistungen, se ale přijaté znění programu liší od lednového návrhu: strana nakonec ustoupila od úplného zastavení plateb „bez další kompenzace” — právníci soudí, že by to stejně nebylo právně přípustné. Místo toho chce zemské platby, které roku 2025 činily zhruba 45 milionů eur ročně, vyplácet „při nezměněném celkovém objemu” všem křesťanským církvím v zemi poměrně podle počtu členů. Vedle magdeburské diecéze a Evangelické církve ve středním Německu by tak dostaly podíl i menší společenství — svobodné církve, baptisté a pravoslavní. Užití peněz má být omezeno „na náklady na duchovní personál a udržování budov” a všechny církve, které platby přijmou, mají skládat účty a zveřejnit celý svůj rozpočet.

Co se církevní daně týče, program ohlašuje, že se strana bude na spolkové úrovni zasazovat o zrušení jejího státního výběru. Toto „privilegium” podle ní zatěžuje správu a není už oprávněné: „Církve si mohou vybírat členské příspěvky samy jako každý jiný spolek.” Vedoucí Katolické kanceláře Saska-Anhaltska Mattias Bethke k tomu podotkl, že stát si službu výběru nechává platit a zemský rozpočet by na zrušení ročně tratil dva miliony eur. „Nenávist rozhodně není dobrý rádce fiskální politiky,” dodal.

Program dále počítá s ukončením praxe církevního azylu: vláda vedená AfD má ve spolupráci s cizineckými a policejními orgány zajistit, aby všichni azylanti byli ze Saska-Anhaltska „co nejrychleji deportováni”, a nechat prověřit, zda zprostředkování či poskytnutí církevního azylu nezakládá počáteční podezření z návodu či pomoci k nedovolenému pobytu (s. 28).

Co by to znamenalo pro Magdeburk

Pro finančně slabou magdeburskou diecézi jde o vážnou věc: podle biskupa Gerharda Feiga tvoří samotné zemské platby dosud dvacet procent jejího rozpočtu. „Velké rezervy nemáme,” uvedl biskup s tím, že při uskutečnění těchto představ „bychom už nemohli takto provozovat farnosti, vzdělávací domy a sociální nabídky”. Katolíci tvoří v Sasku-Anhaltsku jen kolem tří procent obyvatel a magdeburská diecéze je jednou z pěti, kde počet vystoupení z církve loni naopak stoupl (o 3 %).

V den voleb Feige při diecézní pouti ke klášteru Huysburg u Dingelstedtu znovu vyzval k nasazení proti extremismu a „narůstajícímu zpustnutí lidského soužití”. „V současnosti to zvlášť znamená odolávat nacionalistickému a xenofobnímu smýšlení,” řekl podle připraveného textu. Aniž AfD — v Sasku-Anhaltsku vedenou jako prokazatelně pravicově extremistickou — jmenoval, varoval před „agitací a propagandou” politických sil, „které rozsévají svár, rozdmýchávají nedůvěru a strach, chtějí drasticky omezit dosavadní práva a svobody a zároveň v mesiášském sebepřeceňování slibují rajské poměry”; přitom citoval dvě volební hesla strany: „Všechno je možné. Všechno bude dobré.” Diecéze k volbám vyhlásila iniciativu „Volit uvědoměle!”, která podle Feiga nekončí volebním dnem.

Jak církevní daň funguje

Církevní daň je hlavním zdrojem příjmů dvaceti evangelických zemských církví a sedmadvaceti německých diecézí; právo vybírat ji od svých členů mají církve zakotveno v ústavě. Je navázána na daň ze mzdy a z příjmu a činí v Bavorsku a Bádensku-Württembersku osm, ve všech ostatních zemích devět procent daně z příjmu; odvádí se i z kapitálových výnosů, tedy z úroků a dividend. Vybírá ji stát, který za to dostává kolem tří procent celkového výnosu.

Vystoupit lze jen civilním prohlášením před příslušným státním úřadem — ve všech spolkových zemích kromě Brém, kde se podle zemského zákona činí před církevním místem.

Dekret z roku 2012 a jeho poměr k římskému oběžníku

Následky takového kroku popisuje obecný dekret Německé biskupské konference o vystoupení z církve. Konference jej vyhlásila 20. září 2012, právní moci nabyl 24. září a Kongregace pro biskupy jej rekognoskovala 28. srpna 2012. Dekret v úvodu připomíná, že po sekularizaci církevního majetku byly německé státy zavázány k hmotným plněním církvím, tuto povinnost v 19. století přeměnily a zavedly církevní daň, a že možnost civilně prohlásit vystoupení vznikla proto, aby se uplatnilo základní právo na náboženskou svobodu a nikdo nebyl veden jako člen církve proti své vůli.

Samo prohlášení pak ovšem hodnotí takto: „Kdo před příslušným státním úřadem z jakýchkoli důvodů prohlásí své vystoupení z církve, porušuje tím povinnost zachovávat společenství s církví (kán. 209 § 1 CIC) a povinnost přispívat finančně k tomu, aby církev mohla plnit své úkoly (kán. 222 § 1 CIC ve spojení s kán. 1263 CIC).” Označuje je za „těžké provinění vůči církevnímu společenství”.

Vypočtené právní následky: dotyčný nesmí mimo nebezpečí smrti přijímat svátosti pokání, eucharistie, biřmování a pomazání nemocných; nemůže zastávat církevní úřady ani funkce, být kmotrem při křtu a biřmování, členem farních a diecézních rad ani veřejných církevních sdružení a ztrácí aktivní i pasivní volební právo v církvi. K církevnímu sňatku potřebuje dovolení místního ordináře, podmíněné slibem zachovat víru a katolicky vychovat děti. Je-li v církevních službách, nastupují důsledky církevního pracovního práva; vykonává-li službu na základě církevního pověření, musí být pověření odvoláno — dekret zmiňuje missio canonica učitelů náboženství a nihil obstat profesorů teologie. A dále: „Nedala-li osoba, která vystoupila z církve, před smrtí najevo žádné znamení lítosti, může jí být církevní pohřeb odepřen” (s odkazem na kán. 1184 § 1 n. 3).

Dekret zároveň ukládá, aby církevní autorita ty, kdo vystoupili, pozvala k rozhovoru směřujícímu k plnému návratu do církevního společenství, a stanoví, že lze-li z reakce věřícího usuzovat na schizmatický, heretický či apostatický akt, postará se ordinář o odpovídající opatření. Farář navíc dotyčnému posílá pastýřský list — jeho znění schválila Stálá rada konference 21. ledna 2013 — v němž jsou následky včetně možného odepření pohřbu vyjmenovány.

Právě rozlišení mezi civilním úkonem a odpadnutím od víry je bodem, k němuž se šest let před dekretem vyslovil Řím. Papežská rada pro legislativní texty v oběžníku Actus formalis defectionis ab Ecclesia catholica z 13. března 2006, adresovaném předsedům biskupských konferencí a schváleném Benediktem XVI., uvedla: „Právně-administrativní akt opuštění církve sám o sobě nemůže představovat formální akt odpadnutí ve smyslu CIC, protože může přetrvávat vůle setrvat ve společenství víry” (č. 3). Skutečné odpadnutí podle ní předpokládá „opravdové oddělení od konstitutivních prvků života církve: předpokládá tedy akt apostaze, hereze nebo schizmatu” (č. 2), projevený písemně před ordinářem nebo vlastním farářem, jemuž jedinému přísluší jej posoudit (č. 5). A dodává: „Svátostné pouto příslušnosti k Tělu Kristovu, jímž je církev, dané křestním charakterem, je trvalé ontologické spojení a neztrácí se žádným úkonem ani skutečností odpadnutí” (č. 7).

Čísla za rok 2025

Statistiku za rok 2025 zveřejnila biskupská konference se sedmadvaceti diecézemi 16. března 2026. Počet katolíků v Německu klesl o 549 636 na 19 219 601, tedy na 23 % obyvatel. Z církve vystoupilo 307 117 lidí — nejnižší hodnota od roku 2020; rekordem zůstává rok 2022 s více než 520 000 vystoupeními. Pokřtěno bylo 109 028 osob, církevně oddáno 19 478 párů, k prvnímu svatému přijímání přistoupilo 152 357 a biřmováno bylo 105 334 lidí. Do církve vstoupilo 2 269 osob a 5 443 bylo znovu přijato. Účast na nedělních bohoslužbách činila 6,8 % katolíků, tedy nepatrně více než předloňských 6,6 %, stále však méně než 9,1 % před pandemií v roce 2019. Počet farností klesl kvůli strukturálním opatřením na 8 997 a v celém Německu bylo vysvěceno 25 kněží.

Výnos církevní daně zveřejnila konference 7. července 2026: sedmadvacet diecézí vybralo roku 2025 celkem 6,75 miliardy eur, o 123 milionů čili 1,9 % více než rok předtím. Je to druhá nejvyšší částka po roce 2022, kdy výnos přesáhl 6,84 miliardy. Při inflaci 2,2 % ovšem mluví biskupská konference i Evangelická církev v Německu po započtení inflace o mírném poklesu. Zástupci obou církví opakovaně upozorňují, že výnos bude střednědobě až dlouhodobě klesat, protože ubývá platících členů — vystoupeními, úmrtími a odchodem silných ročníků 1954 až zhruba 1965 do důchodu.