Lev XIV. v Genazzanu o paradoxu Mariiny malosti

Lev XIV. navštívil v pondělí 7. září svatyni Panny Marie Dobré rady v Genazzanu u Říma, svěřenou augustiniánům — týž poutní kostel, kam se jako augustinián vypravil necelých osmačtyřicet hodin po svém zvolení. Mši slavil v předvečer svátku Narození Panny Marie a Marii v homilii nazval „křehkou jako výhonek, ale znamením Boží věrnosti“ a „jitřenkou jiného dne, našeho světa konečně vysvobozeného ze zla“. Výklad postavil na augustiniánovi sv. Tomáši z Villanovy, valencijském arcibiskupovi 16. století, jemuž je zasvěcena farnost v Castel Gandolfu. Ten se podivoval, proč evangelisté o Panně Marii píší tak úsporně, a ptal se jich: „Proč jste nás svým mlčením připravili o tak velikou radost?“ Papež v té otázce viděl pobídku „tázat se Písma a jeho pisatelů“ a připomněl, že u Matouše Maria nepromluví ani slovo, a přesto „pouhé bytí Mariino — a Syna v ní — hýbe celými dějinami“.