Synodální studijní skupiny navrhují prodloužit lhůtu ad limina a svázat diecéze s řeholemi smlouvami

Poznámka redakce. Pojem synodalita v tom významu, v jakém se s ním pracuje dnes, se nám v tradici nepodařilo dohledat. Slovo synoda (řecky σύνοδος, „shromáždění“) je starobylé a označuje sněm biskupů; podstatné jméno synodalita jsme však nenašli ani v Písmu svatém, ani u církevních Otců, ani v Katechismu katolické církve. Sama Mezinárodní teologická komise je v dokumentu Synodalita v životě a poslání církve (2018) označuje za nově ražené podstatné jméno, které si žádá pečlivé teologické ujasnění (č. 5). Následující text proto referuje o tom, co bylo řečeno, aniž by pojem sám vykládal.

Generální sekretariát synody zveřejnil 8. září dvě zprávy studijních skupin ustavených za Františka. Šestá navrhuje závazné smlouvy mezi diecézemi a instituty zasvěceného života o majetku a odměňování, jež by zavedly „jasný mechanismus k uplatnění rovnosti pohlaví na pracovišti“. Sedmá se týká návštěv ad limina: zprávu o stavu diecéze by napříště nepsal jen biskup, nýbrž by se na ní „spoluodpovědně“ podílel Boží lid, biskupa by do Říma mohla doprovodit diecézní delegace a lhůta by se z pěti let prodloužila nejméně na osm. Sekretariát zdůraznil, že „nejde o už učiněná rozhodnutí“; návrhy teprve mají dikasteria převést do podoby pro Lva XIV.