Mši pouti Summorum Pontificum u svatého Petra nepovolil dopis Státního sekretariátu — a jen pro letošek

Konečný program letošní pouti Peregrinatio ad Petri Sedem, pořádané sdružením Summorum Pontificum, byl zveřejněn 9. září. Pouť se koná v Římě od 23. do 25. října a proti loňsku v něm chybí pontifikální mše ve vatikánské bazilice. Během následujícího dne vyšlo najevo, kdo mši nepovolil a jak úzce je rozhodnutí vymezeno.

Dopis ze 7. srpna

Podle AdVaticanum dostali pořadatelé jednostránkový dopis datovaný 7. srpna, doručený cestou apoštolské nunciatury. Podepsal jej arcibiskup Paolo Rudelli, substitut pro všeobecné záležitosti Státního sekretariátu, a mši pouti u svatého Petra nepovolil. Rozhodnutí tedy nevzešlo přímo od papeže a Svatý stolec pro ně nezveřejnil žádné oficiální odůvodnění.

Podstatné je znění: dopis neříká, že by se mše u svatého Petra nesměla sloužit nikdy, nýbrž že pořadatelé nejsou „letos” oprávněni ji tam slavit. Návrat v dalších letech tím zůstává otevřený. Omezení se navíc týká jen mše pouti, ne tradiční liturgie v bazilice vůbec: ve svatopetrském chrámu se tradiční mše slouží každé ráno a o slavnostech lze na požádání sloužit i slavnou mši ve starším ritu. Cesta dopisu přes nunciaturu zároveň uznává pořadatele za oprávněného partnera jednání.

Pořadatelé o povolení žádali opakovaně — podle AdVaticanum se na Papežský dům obrátili v prosinci, v dubnu a v červnu.

Co se stalo loni

Vatikánský korespondent The Catholic Heraldu Michael Haynes uvádí, že mši loni sloužil kardinál Raymond Burke poté, co věc v létě nadnesl při setkání se Lvem XIV.; papež pro rok 2025 slavení tradiční mše ve vatikánské bazilice povolil a sloužilo se u Oltáře Katedry 25. října. Účast loňské pouti podle zdrojů blízkých pořadatelům zaskočila vatikánský personál svým rozsahem; titíž lidé už tehdy upozorňovali, že široká mediální pozornost se může obrátit proti věci.

Vatikánský zdroj obeznámený s jednáním řekl AdVaticanum, že loňská mše byla v papežově okruhu a mezi personálem baziliky vnímána jako vychloubání a že se to nesetkalo s dobrým přijetím. Týž zdroj označil letošní rozhodnutí za krok vpřed a dva kroky zpět: povolení z roku 2025 prý vystřídala reakce na rozsah a tón slavení, které ti, kdo o přístup do baziliky rozhodují, vyložili jako triumf.

Haynes k tomu poznamenává, že zpráva o zrušení přišla ze Státního sekretariátu, a nikoli z úřadu arcikněze svatopetrské baziliky, kam by podle něho patřila. Připomíná také, že státní sekretář Pietro Parolin byl podle zpráv z roku 2024 zapojen do příprav dalšího omezení tradiční liturgie — což témuž novináři později popřel. Vedle Parolina byli tehdy mezi podporovateli chystaného dokumentu jmenováni nuncius ve Francii arcibiskup Celestino Migliore, kardinál Claudio Gugerotti a sekretář Dikasteria pro bohoslužbu arcibiskup Vittorio Francesco Viola; text nakonec nevyšel.

V předchozích letech byla situace proměnlivá: v letech 2021 a 2022 se mše v bazilice sloužit směla, ale žádný preláta k jejímu slavení povolení nedostal, a v letech 2023 a 2024 se nesloužila vůbec — poutníci se směli modlit a přijmout svátostné požehnání u hrobu svatého Petra.

Kam se mše přesouvá

Pořadatelé se obrátili na kardinála Rolanda Makrickase, arcikněze papežské baziliky Panny Marie Sněžné, a ten mši u sebe nabídl. Makrickas se k tradiční liturgii hlásí veřejně; za jeho působení se tradiční mše do liberiánské baziliky postupně vrátila. V květnu 2025 povolil slavnou mši Institutu Krista Krále — shodou okolností právě v den, kdy byl zvolen Lev XIV. — a v červenci letošního roku povolil pouť z Říma do Subiaka. V bazilice je uctívána ikona Salus Populi Romani.

Jeden z pořadatelů v prohlášení pro AdVaticanum uvedl, že pouť se koná jako vždy: v sobotu 24. října vyjde v jedenáct hodin od kostela svatých Celsa a Juliána k vatikánské bazilice, kde bude u Oltáře Vyznání uctěn apoštol Petr, a mše bude sloužena téhož dne v patnáct hodin u hlavního oltáře baziliky Panny Marie Sněžné. Litoval, že se mše u svatého Petra neslouží, a poděkoval Svatému otci i kardinálu arcikněžovi liberiánské baziliky za možnost sloužit ji po boku Panny Marie. Dodal, že ji budou prosit o „liturgický pokoj” — o ten pokoj, který byl předmětem prvních slov Lva XIV. z lodžie svatopetrské baziliky po jeho zvolení.

Program

Pouť začíná v pátek 23. října setkáním Pax Liturgica v Augustinianu; v 18.30 předsedá biskup Athanasius Schneider, pomocný biskup astanský, pontifikálním nešporám v bazilice Santa Maria ad Martyres, tedy v Pantheonu. V sobotu je v deset hodin růženec u baziliky svatých Celsa a Juliána, v jedenáct vychází procesí, v poledne dorazí na Svatopetrské náměstí, po bezpečnostní kontrole vstoupí do baziliky a v jednu hodinu se tam poutníci modlí; v patnáct hodin slouží Schneider mši u Panny Marie Sněžné. Obě pontifikální bohoslužby tak letos připadají jemu, kdežto v minulých letech je sloužil kardinál.

V neděli 25. října, o svátku Krista Krále podle tradičního kalendáře, jsou tři děkovné mše: v 8.30 u San Giovanni Battista dei Fiorentini slouží kanovník Antoine Landais z Institutu Krista Krále, v jedenáct je slavnostní závěrečná mše u Trinità dei Pellegrini a v šestnáct hodin slouží u Sant’Anna in Laterano mons. Marco Agostini.

Pouť se v Římě koná každoročně od roku 2012 a shromažďuje kněze i věřící vázané na misál z roku 1962.