Tercie Hodinky Panny Marie

Děkujeme, že nás podporujete! Chystáme pro Vás překlady modliteb, žehnání, papežských dokumentů a přinášíme Vám vyvážené aktuality z dění v Církvi.

Na oplátku učiňte Vy pro nás, že tu a tam nějaký článek nebo příspěvek přepošlete svým známým nebo budete sdílet na sociálních sítích. Tak je to spravedlivé.

Deo gratias!

← zpět

Zápraží 12. 8. 2026

Anketa IFOP z roku 1976: 56 % praktikujících francouzských katolíků se pokládalo za „tradiční“

Paix Liturgique znovu otiskuje čtyřdílný rozbor ankety, kterou lyonský Le Progrès zveřejnil v srpnu 1976 uprostřed „Lefebvrovy aféry“.

Francouzské sdružení Paix Liturgique znovu otiskuje o prázdninách svůj starší rozbor ankety, kterou institut IFOP provedl v srpnu 1976 a jejíž výsledky zveřejnil lyonský deník Le Progrès 13. srpna 1976. Dopis č. 1401 z 5. srpna 2026 (přetisk dopisu č. 697 ze 4. června 2019) přinesl souvislosti, dopis č. 1403 z 12. srpna 2026 (přetisk č. 698 z 11. června 2019) samotná čísla. Celý cyklus má čtyři části: kontext, výsledky, reakce na anketu a její zhodnocení; zbývající dvě části mají teprve vyjít. Úvod k přetisku podepsal Christian Marquant.

Arcibiskup Marcel Lefebvre, snímek z roku 1981
Marcel Lefebvre (1905–1991) na snímku z 18. července 1981; anketa z roku 1976 se ptala francouzských katolíků právě na jeho postoje (foto: Marcel Antonisse / Anefo, Nationaal Archief, CC BY-SA 3.0 nl, Wikimedia Commons).

Výsledky

Mezi praktikujícími francouzskými katolíky vyšlo:

ÚdajPodíl
schvalují postoje arcibiskupa Lefebvra k uplatňování koncilních rozhodnutí26 % (z katolíků celkem 28 %)
dávají přednost mši v latině35 %
soudí, že změny vzdálily Církev její původní nauce42 %
mají za to, že Církev v reformách zašla příliš daleko48 %
označují se za „znepokojené”52 %
pokládají se spíše za „tradiční” než „moderní”56 % (za „moderní” 38 %)

Redakce k druhé položce podotýká, že „mše v latině” tehdy podle ní neznamenala zálibu v jazyce, nýbrž příklon k mši „po starém”: mezi tradičními katolíky té doby kolovalo heslo revue Itinéraires a hnutí MJCF „raději starou mši francouzsky než novou mši latinsky”.

Kontext: Lefebvrova aféra

Anketa vyšla uprostřed toho, čemu se tehdy říkalo „Lefebvrova aféra”, a několik dní před shromážděním v Lille. Paix Liturgique připomíná její časovou osu:

  • 21. listopadu 1974 — po kanonické vizitaci nařízené kardinálskou komisí vydává Marcel Lefebvre manifest: „Přilnuli jsme celým srdcem, celou duší ke katolickému Římu, strážci katolické víry… Odmítáme naopak a vždy jsme odmítali následovat Řím neomodernistického a neoprotestantského zaměření.”
  • 6. května 1975 — freiburský biskup Mamie prohlašuje zřizovací dekret Kněžského bratrstva sv. Pia X. za neplatný; seminář v Écône se ocitá mimo právo.
  • 12. června 1976 — Pavel VI. zakazuje Lefebvrovi svěcení.
  • 29. června 1976 — Lefebvre přesto světí kněze.
  • 22. července 1976 — je stižen suspensí a divinis.
  • 13. srpna 1976Le Progrès zveřejňuje anketu.
  • 29. srpna 1976 — mše v Lille v prostorách obchodního veletrhu, nejméně 6 000 věřících.

Životopisně sdružení uvádí, že Lefebvre (1905–1991), bývalý arcibiskup v Dakaru, byl 23. ledna 1962 na několik měsíců arcibiskupem-biskupem v Tulle a 26. července téhož roku generálním představeným Otců Ducha Svatého; té funkce se vzdal 30. září 1968, v říjnu 1969 založil ve švýcarském Fribourgu kněžský dům a v říjnu 1970 seminář v Écône v diecézi Sion — k obojímu měl svolení tamních biskupů (Charrière, Adam).

Odpor proti reformě před rokem 1976

Text připomíná i starší projevy nespokojenosti: petici laiků proti liturgickému ochuzení z roku 1967, mezi jejímiž prvními signatáři byli Louis Salleron, Henri Massis, Gustave Thibon, Roland Mousnier, Jacques de Bourbon-Busset, Stanislas Fumet a François Mauriac; založení sdružení Una Voce roku 1964 pro „zachování a rozvoj latinské liturgie, gregoriánského chorálu a sakrálního umění”; hnutí Les Silencieux de l’Église Pierra Debraye (1922–1999); a případ kanonisty Louise Coache (1920–1977), faráře v Montjavoultu v beauvaiské diecézi, jehož tradiční průvody o Božím Těle přitahovaly v letech 1969–1975 velké zástupy.

Vlastní ankety sdružení

Paix Liturgique u té příležitosti shrnuje i vlastní průzkumnou činnost za bezmála dvacet let: tři celostátní ankety ve Francii, osmnáct diecézních a šest farních, dále sedm evropských a jednotlivé v Brazílii (2016), Koreji a USA (2019). Podle nich si všude 25 až 45 % praktikujících katolíků přeje žít vírou v rytmu tradiční liturgie, kdyby jim to ve farnostech bylo dovoleno, a přes 60 % pokládá za normální, aby obě formy ritu koexistovaly.

K prvnímu průzkumu z roku 2001, který provedla agentura IPSOS, sdružení uvádí, že je někteří příjemci dopisu obvinili ze lži a padělání; když jim poslali úplnou kopii studie, nastalo ticho, a po několika týdnech se ozval představitel IPSOS s návrhem vrátit jim náklady na průzkum, aby ten „nikdy neexistoval”. Sdružení to podle vlastních slov odmítlo a služeb agentury už dál nevyužívalo.

Zdroje

Text výše je vlastní kompilát redakce z uvedených zdrojů; plné znění a další podrobnosti najdete v odkazech. Události ponecháváme bez komentáře zralé úvaze čtenáře.

Sdílet