Svátek Jména Panny Marie: od Cuency roku 1513 přes Vídeň 1683 až zpět na 12. září

Svátek Nejsvětějšího Jména Panny Marie povolil roku 1513 Julius II. španělské diecézi Cuenca. Na celou církev jej rozšířil blahoslavený Innocenc XI., který jej zároveň přeložil na neděli v oktávu Narození Panny Marie jako poděkování za vítězství u Vídně 12. září 1683; onoho dne mu za úsvitu předcházela mše sloužená blahoslaveným Markem z Aviana a vojska vedená polským králem Janem III. Sobieským v něm porazila turecké vojsko ohrožující křesťanstvo. Po reformě roku 1969, která svátek ze Všeobecného římského kalendáře odstranila, jej Jan Pavel II. zavedl znovu jako památku a vrátil na 12. září.

Významů samotného jména se podle listu nabízejí desítky — osvětlující, první sezónní déšť, paní, kapka nebo hvězda mořská, hořké moře (s odkazem na bolesti nesené při spoluvykoupení lidstva), milovaná Bohem či ta, která miluje Boha — podle toho, zda se vychází z hebrejského, egyptského, či syrského původu. Svatý Ludvík Maria Grignion z Montfortu k tomu s odvoláním na benediktina Petra z Celle píše: „Bůh Otec shromáždil všechny vody a nazval je mořem, shromáždil všechny milosti a nazval je Marií.“ Podle svaté Brigity je Mariino jméno „líbezné andělům a hrozné démonům“.