Taybeh vyhlášeno uzavřenou vojenskou zónou

Izraelská armáda vyhlásila v neděli 9. srpna vesnici Taybeh severovýchodně od Ramalláhu na Západním břehu za uzavřenou vojenskou zónu. Je to poslední vesnice v této oblasti obývaná výhradně křesťany; v Novém zákoně se uvádí jako Efraim, kam se podle Janova evangelia uchýlil Ježíš s učedníky. Podle armádního mluvčího, jehož cituje Vatican News, se omezení vztahuje výhradně na Izraelce, nikoli na Palestince, a bylo zavedeno kvůli ochraně obyvatel po „několika násilných útocích ze strany Izraelců v regionu“. Zákaz vstupu dopadá spolu s Izraelci i na cizince a novináře.

Reakce z vesnice

Starosta Sulejmán Chúrija řekl palestinské agentuře WAFA, že opatření omezuje spíš samotné obyvatele, a označil je za „pokus utáhnout smyčku kolem vesničanů, ne za opatření na jejich ochranu“. Upozornil na hospodářské dopady: Taybeh je poutním a turistickým cílem s hotely a restauracemi a část obyvatel žije z cestovního ruchu, takže omezení vstupu cizinců je přímým zásahem do jejich příjmů. Podle starosty vesnice nikdy nedostala od armády úřední vyrozumění a o uzavření se dozvěděl z médií.

Latinský farář Bašár Fawádle, který v Taybehu spravuje kostel Krista Vykupitele pátým rokem, zaujal opatrnější postoj. V prohlášení uvedl, že církev uvítá „jakékoli vážné opatření, jehož skutečným účelem je chránit naše lidi, jejich domovy, jejich pozemky a jejich svobodu žít v bezpečí a důstojnosti“, a že vyhlášení zóny může být krokem dobrým, bude-li důsledně vymáháno. Rozhodující podle něj není oznámení, ale to, co se stane v příštích týdnech. Vyjmenoval, podle čeho bude věc posuzovat: ustanou útoky, dostanou se rolníci bezpečně na svá pole, budou rodiny žít bez strachu a zabrání se zakládání nových osadnických základen? „Taybeh nežádá o výsady. Žádáme o základní právo zůstat pokojně na své půdě,“ dodal. Dočasná opatření podle něj nestačí.

Co uzavření předcházelo

V rozhovoru pro Vatican News, který ve francouzštině vedla Myriam Sandounová, farář popsal případ z 5. srpna: dva osadníci opakovaně během několika dnů vnikli do domu patřícího rodině z jeho farnosti, který byl právě připraven k nastěhování, obsadili pozemek, přivedli až k domu stádo ovcí a prostříhali oplocení. Rodina nebyla doma a nikomu se nic nestalo; v době rozhovoru si tíž osadníci na pozemku stavěli stany. Farář to označil za promyšlenou strategii obtěžování, která má vytvořit ovzduší strachu a přimět palestinské rodiny k odchodu z jejich půdy.

Podle něj trpí osadnickým násilím řada rodin na západ, východ i jih od vesnice; opakovaně jde o zakládání požárů na volných pozemcích, naposledy byl zapálen svah jihovýchodně od obce. Situace se podle jeho slov v posledních měsících prudce zhoršila — téměř denně dochází k vniknutím, útokům na soukromý majetek, ničení zemědělské půdy, uzavírkám cest a omezením pohybu. „Cítíme se zapomenutí a docela sami,“ řekl. Právní možnosti podle něj existují, ale jsou omezené a málokdy účinné.

The Catholic Herald připomíná, že v červnu osadníci bránili místním v hašení rozsáhlého požáru poblíž vesnice a že vyšetřování OSN shledalo přímou účast izraelských úřadů na osadnických útocích, při nichž zahynuli Palestinci. V loňském roce osadníci založili oheň u kostela svatého Jiří, jehož místo pochází z 5. století, a u byzantského hřbitova.

Ohlas v církvi

Farář vyzval církev po celém světě k modlitbě a k podpoře Jeruzalémského latinského patriarchátu a obrátil se přímo na Lva XIV., aby se za vesnici přimluvil. Uvedl také, že návštěvy diplomatických misí a kardinála Pierbattisty Pizzabally dodávají místním pocit bezpečí; latinský patriarcha tento měsíc řekl, že křesťané ve Svaté zemi jsou „hluboce unavení“. Podle faráře stojí místní křesťanské obce — pravoslavná, latinská, melchitská i řeckokatolická — jednotně a spolupracují s diplomatickými zastoupeními i mezinárodními organizacemi.

Biskup James Curry, pomocný biskup westminsterský a biskup pověřený agendou Svaté země v Biskupské konferenci Anglie a Walesu, uvedl ve svém prohlášení ze středy 12. srpna, že ho vyhlášení uzavřené zóny „hluboce znepokojilo“. Zákaz vstupu Izraelců, cizinců a novinářů je podle něj sice zdůvodněn ochranou obyvatel před osadnickými útoky, „zdaleka však není jasné, že tohoto cíle dosáhne“. Upozornil, že opatření povede ke ztrátě příjmů z turistiky a poutí, a tím i k omezení mezinárodní pozornosti. Vesnici navštívil letos v lednu v rámci Koordinace pro Svatou zemi a obyvatelé mu tehdy popisovali soustavné útoky, přibývající kontrolní stanoviště a hospodářský tlak.

Křesťanský palestinský aktivista Ihab Hasan upozornil, že po zákazu už nebudou moci do vesnice vstoupit mezinárodní pozorovatelé ani novináři, kteří útoky dokumentovali. Podle zprávy LifeSiteNews vnikli 11. srpna osadníci na okraj vesnice v oblasti Džabas, pokusili se strhnout plot kolem jednoho domu a poštvali na obyvatele psy.