Heiligenkreuz po apoštolské vizitaci: místo opata povede klášter tři roky administrátor

Opat Maximilian Heim oznámil ve čtvrtek 20. srpna, že 14. září, na svátek Povýšení svatého Kříže, složí úřad opata cisterciáckého kláštera Heiligenkreuz ve Vídeňském lese. Mniši ale hned nezvolí jeho nástupce. Po konzultaci s římským Dikasteriem pro instituty zasvěceného života a společnosti apoštolského života si zvolí místo 69. opata administrátora na tři roky; volit bude přes osmdesát slavnostně profesních mnichů. Předseda rakouské cisterciácké kongregace abbé Pius Maurer to zdůvodnil tím, že „více než třetina volitelů se opatské volby dosud nikdy nezúčastnila”.

Odchod přichází pět měsíců po skončení apoštolské vizitace, kterou nad klášterem nařídil Řím. Klášter uvádí jako důvody Heimovo loňské srdeční onemocnění a skončení druhého funkčního období; příčinnou souvislost s vizitací neuvádí ani sdělení kláštera, ani zprávy o obměně. „S velkou vděčností se ohlížím za uplynulými lety ve funkci opata,” řekl Heim. „Vzhledem k mému loňskému srdečnímu onemocnění a po dvou funkčních obdobích nastal pro mě ten správný čas složit tento úkol do mladších rukou.” Chce se vrátit k duchovní správě a pokračovat v teologické práci.

Co vizitaci předcházelo

Od jara 2025 rozeslal někdo na desítky církevních institucí a hodnostářů několik desítek anonymních dopisů s vážnými obviněními vůči klášteru. Trestní oznámení podal koncem března 2025 sám klášter a prokuratura ve Wiener Neustadt od té doby vyšetřuje neznámého pachatele pro podezření z pokusu o vydírání a z pomluvy; dopisy zkoumá kriminální úřad Dolního Rakouska. Mluvčí prokuratury v červnu 2025 výslovně uvedl, že se šetření soustředí na zjištění odesílatele a že samotná anonymně vznesená obvinění předmětem vyšetřování nejsou; jejich obsah nebyl zveřejněn.

V červenci 2025 ohlásil rozhlas ORF, že vyšetřovatelé ztotožnili autora jednoho z dopisů s jedním z kněží opatství. Prokuratura zprávu potvrdila, ale zároveň sdělila, že řízení proti tomuto knězi zastavila: při výslechu obvinění popřel a dosavadní důkazy nebyly pro další stíhání dostatečné. Pátrání po pisateli pokračovalo dál.

Vizitace: co Řím zadal

Dikasterium nařídilo apoštolskou vizitaci dekretem z 5. června 2025. Vizitátory jmenovalo benediktinského opata primase Jeremiáše Schrödera OSB a sestru Christine Rod MC, generální sekretářku Rakouské konference řeholních představených. Dekret zveřejnil italský portál Silere non possum a odtud jej převzala rakouská i německá média. Průvodní dopis v úvodu uvádí, proč Řím jedná: dikasterium obdrželo „některé podněty … týkající se vedení a správy cisterciáckého opatství Heiligenkreuz”, a proto se rozhodlo zahájit apoštolskou vizitaci ad inquirendum et referendum — tedy „aby vyšetřila a podala zprávu”. Vizitátorům dekret uložil „důkladně prozkoumat styl vedení opatství v jeho celku i osobní způsob vedení ze strany opata”, přičemž pozornost má směřovat zvláště „na dodržování a důsledné uplatňování platného církevního a řádového práva”. Dalším těžištěm měla být otázka, „jak se nakládá s obviněními ze zneužívání a z jiných závažných provinění”, a dále to, nakolik se duchovní autorita „převádí do odpovědného a služebného jednání a jak se uvnitř společenství zachází s kritikou, podněty a zpětnou vazbou, zvláště pokud jde o otevřenost, schopnost dialogu a konstruktivní kulturu sporu”. Vizitátoři si měli všimnout také postupů při rozlišování povolání, počáteční formace a dalšího vzdělávání v komunitě.

Průvodní dopis k dekretu žádal, aby klášter chápal vizitaci „jako výraz příznivé podpory, jejímž cílem je napomoci trvalému rozvoji tohoto vzkvétajícího opatství a uchránit je před možnými vnitřními i vnějšími ohroženími”; po vizitaci a zprávě mělo být opatství podpořeno v tom, aby „nastoupilo vlastní cestu vnitřní obnovy”. Dekret nepodepsala prefektka řeholního úřadu, nýbrž pro-prefekt kard. Ángel Fernández Artime a podsekretář Aitor Jiménez Echave.

Jaký byl výstup

Vizitace skončila ve středu 8. dubna 2026, po „důkladných rozhovorech s 90 mnichy a četnými osobami mimo komunitu”. Téhož dopoledne přednesl abbé Pius Maurer z pověření dikasteria na konventním kapitule dopis adresovaný mnichům; sestra Rod odpověděla na první dotazy a vyložila zjištění vizitace, podrobnější rozhovor s konventem si oba vizitátoři nechali na pozdější dobu.

Heim odvolán nebyl. Dikasterium místo toho předalo pokyny k tomu, co klášter sám popsal jako „velké vnitřní strukturální výzvy” vzniklé rychlým růstem komunity. Pokynů je pět:

• optimalizovaná schopnost komunikace společenství dovnitř i navenek, nutná už kvůli velikosti konventu (přes 100 mnichů);
• strategické úvahy o budoucnosti kláštera a stanovení priorit úkolů;
• reflexe teologického a duchovního zaměření;
• prohloubení uvádění mladých lidí do mnišského života a ke kněžství;
• vyostření identity a sebepojetí kláštera Heiligenkreuz.

Dikasterium zároveň „výslovně děkuje opatu Maximilianu Heimovi za jeho vynikající osobní nasazení ve prospěch opatství Heiligenkreuz, které přispělo k pozoruhodnému rozkvětu komunity”. Sestra Rod k tomu uvedla: „Během měsíců vizitace jsem poznala Heiligenkreuz jako duchovní místo a mohla jsem zakusit velkou ochotu ke spolupráci. Pokyny dikasteria představují důležitý rámec jednání pro budoucnost kláštera.” Abbé Maurer dodal, že klášter má „mnoho dobrých mnichů, kteří jistě zajistí, aby jeho společenství zůstalo i nadále dynamické a mnišské”, a že „jsou-li vznesena obvinění proti jednotlivým členům komunity, postupuje se v Heiligenkreuzu podle církevních i státních předpisů”. Vizitaci označil za „cenný impuls k dlouhodobě pozitivnímu vývoji”. Sám Heim poděkoval dikasteriu a oběma vizitátorům „za rozhovory plné úcty v průběhu vizitace a za dobré směrnice pro budoucnost”.

Konkrétní obsah zjištění vizitace zveřejněn nebyl.

Odcházející opat

Maximilian Heim, občanským jménem Heinrich Josef Heim, se narodil 14. dubna 1961 v Kronachu v Bavorsku. Od roku 1981 studoval katolickou teologii v Augsburgu, od roku 1982 na vysoké škole v Heiligenkreuzu; roku 1983 vstoupil do noviciátu a přijal řeholní jméno Maximilian, roku 1988 byl vysvěcen na kněze. Po letech v Neuklosteru ve Wiener Neustadt patřil k zakládajícím mnichům cisterciáckého převorství Stiepel v Bochumi. Roku 1996 se vrátil do Heiligenkreuzu jako novicmistr a kantor, od roku 1999 byl také převorem; v letech 2004–2011 znovu převorem ve Stiepelu.

Roku 2003 byl na univerzitě ve Štýrském Hradci promován doktorem teologie disertací o ekleziologii Josepha Ratzingera; po povýšení heiligenkreuzské školy na vysokou školu papežského práva roku 2007 se stal řádným profesorem fundamentální teologie. Roku 2009 byl přijat do Ratzingerova „Nového žákovského kruhu” a roku 2011 obdržel za své dílo o Ratzingerově teologii vůbec první udělenou Ratzingerovu cenu Vatikánské nadace Josepha Ratzingera – Benedikta XVI.

Opatem jej konvent zvolil 10. února 2011; opatské benedikce se mu dostalo 25. dubna 2011 od generálního opata cisterciáckého řádu dom Maura-Giuseppe Leporiho při bohoslužbě, které předsedal kard. Christoph Schönborn. Jeho heslem je Cor ad cor loquitur („Srdce mluví k srdci”). V letech 2016–2025 byl navíc předsedou rakouské cisterciácké kongregace; toho úřadu se vzdal v srpnu 2025, opatský úřad si však ponechal. Důvod se v pramenech uvádí dvojí: klášter jej letos spojuje s Heimovým náhlým srdečním onemocněním, ORF ale tehdy uvedl, že mluvčí jako důvod odstoupení jmenoval „napjatou a turbulentní situaci v klášteře”. Zástupce opata, převor P. Johannes Paul Chavanne, uvedl, že Heim „po desetiletí nesl s oddaností a láskou odpovědnost za vedení naší mladé a rostoucí komunity”.

Klášter

Heiligenkreuz založili roku 1133 jihozápadně od Vídně markrabě Leopold III. a jeho manželka Anežka; podle katholisch.de jde o druhý nejstarší dosud existující cisterciácký klášter. Je znám nepřetržitou mnišskou tradicí, pěstováním gregoriánského chorálu a svou teologickou vysokou školou, kterou roku 2007 povýšil Benedikt XVI. na vysokou školu papežského práva a při své cestě do Rakouska téhož roku klášter navštívil.

Opatství spravuje 21 farností a jihotyrolský klášter Säben a udržuje převorství v Neuklosteru ve Wiener Neustadt a v německých Neuzelle, Bochumi-Stiepelu a Maria Friedenshortu. Konvent má dnes kolem sta mnichů — v srpnu 2025 čítal 101 členů, což je nejvyšší stav v jeho téměř devítisetleté historii; k tomu přibližně 300 studentů vysoké školy a asi 40 seminaristů v semináři Leopoldinum. Právě tento růst uvádějí klášter i dikasterium jako zdroj oněch strukturálních obtíží, kvůli nimž Řím vydal své pokyny.