Lev XIV. v Rimini: „Synodalita není název procesu, nýbrž povaha lidu“

Poznámka redakce. Co pojem synodalita znamená podle tradice — v tom významu, v jakém se s ním pracuje dnes — se nám nepodařilo dohledat. Slovo synoda (řecky σύνοδος, „shromáždění“) je starobylé a označuje sněm biskupů; podstatné jméno synodalita jsme však nenašli ani v Písmu svatém, ani u církevních Otců, ani v Katechismu katolické církve. Není to jen náš dojem: sama Mezinárodní teologická komise v dokumentu Synodalita v životě a poslání církve (2018) píše, že v teologické, kanonické a pastorační literatuře posledních desetiletí se ujalo nově ražené podstatné jméno „synodalita“ a že tato jazyková novota si žádá pečlivé teologické ujasnění (č. 5). Zdá se, že s pojmem synodality, má zkušenost spíše protestantské prostředí, než Katolická církev. Následující text proto referuje o tom, co bylo řečeno, aniž by pojem sám vykládal.

Lev XIV. strávil sobotu 22. srpna v Rimini, kde vystoupil na 47. Meetingu pro přátelství mezi národy pořádaném hnutím Comunione e Liberazione, sešel se v katedrále s nemocnými, lidmi s postižením a chudými, o něž pečuje Charita, a v přístavu sloužil mši; podle tiskového střediska Svatého stolce se jí zúčastnilo asi pětadvacet tisíc lidí.

Členy hnutí vyzval, aby vždy milovali Církev a zachovali jednotu s těmi, kdo jsou povoláni hnutí vést, s Apoštolským stolcem a s Petrovým nástupcem. Připomněl přitom slova Františka z roku 2022 ke stému výročí narození zakladatele hnutí dona Luigiho Giussaniho.

V promluvě řekl, že synodalita není název procesu, nýbrž povaha lidu, který se v přátelství a v setkání s druhým cítí patřit jedině Bohu, a že z této perspektivy se autorita stává službou. Dodal, že tato cesta vyžaduje také obnovu všech sdružení a církevních hnutí, a připustil, že dar naslouchání se v některých částech Církve často vytratil.

Při mši pak podle InfoVaticany uvedl, že autorita je v Církvi na všech úrovních službou a že papež, biskupové, kněží a jáhni jsou povoláni ji tak žít jako první.