Tercie Hodinky Panny Marie

Děkujeme, že nás podporujete! Chystáme pro Vás překlady modliteb, žehnání, papežských dokumentů a přinášíme Vám vyvážené aktuality z dění v Církvi.

Na oplátku učiňte Vy pro nás, že tu a tam nějaký článek nebo příspěvek přepošlete svým známým nebo budete sdílet na sociálních sítích. Tak je to spravedlivé.

Deo gratias!

← zpět

Zápraží 29. 8. 2026

Papežská ferula: hůl, kterou papežové původně nenosili

Přehled dějin papežské ferule od vrcholného středověku po Scorzelliho kříž z roku 1963.

John Paul Sonnen shrnuje na Liturgical Arts Journal dějiny papežské ferule — hole zakončené křížem, historicky bez těla Kristova, kterou se papež odlišuje od biskupské berly a která symbolizuje jeho správu Církve.

Papežové podle textu původně při papežské liturgii žádnou berlu ani pastýřskou hůl neužívali: na rozdíl od biskupů nedostávají svěcení od jiného biskupa a jejich jurisdikce není diecézní, nýbrž universální. Ferula se objevuje až ve vrcholném středověku a nosila se při nejslavnostnějších obřadech a průvodech; několik jejích podob se uchovává v pokladnici vatikánské baziliky. Užívali ji Lev XIII. i Pius XI., pak se vytratila a obnovil ji Pavel VI.

Ferulu pro Pavla VI. vytvořil sochař Lello Scorzelli (1921–1997) z hliníku a stříbra. Papež ji dostal roku 1963, poprvé ji však použil až při závěrečném obřadu Druhého vatikánského koncilu 8. prosince 1965. Nosili ji i Jan Pavel I. a Jan Pavel II., pro něhož týž autor zhotovil roku 1990 lehčí kopii; s ní začínal i Benedikt XVI. Roku 1983 vzal Jan Pavel II. při otevření Svaté brány ferulu Lva XII. se třemi příčnými břevny.

Zdroje

Text výše je vlastní kompilát redakce z uvedených zdrojů; plné znění a další podrobnosti najdete v odkazech. Události ponecháváme bez komentáře zralé úvaze čtenáře.

Sdílet