Nuova Bussola k profanacím v Medžugorji: „Oáza pokoje — a vedle ní poušť“

K profanacím v Medžugorji z 28. července se v úvodníku deníku La Nuova Bussola Quotidiana z 31. července vrátil Diego Manetti, který byl v těch dnech přímo na místě — do Medžugorje přijel večer 27. července se Společenstvím Eucharistického Srdce Ježíšova a o událostech se dozvěděl kolem osmé hodiny ráno.

Manetti shrnuje, co je známo: poškozeny byly sochy Královny pokoje na Podbrdu, kopci prvních zjevení, a u Modrého kříže, a zapálen byl venkovní oltář kostela svatého Jakuba. Fotografie i videozáznamy obletěly svět; k zadržení pachatele pomohl záznam farních bezpečnostních kamer. Podle toho, co bylo zveřejněno, jde o jednatřicetiletého Poláka, který po drogové minulosti prošel překvapivým obrácením a poté upadl do těžké osobní krize spojené s problémy duševního zdraví.

Autor zdůrazňuje, jak rychle byla posvátná místa uvedena do pořádku: socha Panny Marie na Podbrdu byla už v 18.40, tedy v čase každodenního zjevení Královny pokoje, zcela očištěná, a venkovní oltář byl obnoven v rekordním čase — natolik, že se u něj v 19 hodin mohla sloužit mezinárodní mše a po ní tradiční eucharistická adorace, jichž se na usmíření a poděkování zúčastnily tisíce poutníků.

Přesto podle Manettiho nelze věc pokládat za uzavřenou ani ji redukovat na čistě lidský a pozemský pohled na trestný čin jednotlivce, který je dosud jediným známým pachatelem. Připomíná poselství, které bylo v Medžugorji předáno 7. srpna 1986: že Panna Maria slíbila oázu pokoje, ale vedle oázy je poušť, kde číhá satan a pokouší se pokoušet každého; jen modlitbou lze podle těch slov přemoci každý jeho vliv v místě, kde člověk žije, a Panna Maria nemůže lidi zbavit jejich svobody. Manetti k tomu cituje také První list Petrův (1 Petr 5,8) o tom, kdo obchází a hledá, koho by pohltil.

Zvláštní váhu má podle něj načasování: svatokrádeže se staly v prvních hodinách 28. července, tedy v bezprostřední blízkosti Festivalu mládeže (chorvatsky Mladifest), který se v Medžugorji koná 1.–6. srpna. Festival vznikl v roce 1989 z podnětu P. Slavka Barbariće (1946–2000) a každoročně shromáždí přes 70 000 mladých doprovázených stovkami kněží zhruba z osmdesáti zemí; dny naplněné modlitbou, svědectvími, chválami, mšemi a sdílením podle autora mnoha mladým vracejí víru, otevírají cestu obrácení nebo jim dávají objevit povolání.

Manetti dále cituje řadu medžugorských poselství adresovaných mladým a jejich rodinám: z 16. května 1985 výzvu, aby byli otevřeni Duchu Svatému, protože Bůh je chce v těchto dnech přitáhnout k sobě, když je satan v činnosti; z 15. srpna 1988 prosbu, aby se lidé modlili za mladé a mluvili s nimi, protože mladí už nechodí do kostela; z 22. srpna 1988 doporučení kněžím, aby zakládali modlitební skupiny především mezi mladými; z 9. září 1988 výzvu, aby se rodiny modlily společně a rodiče mluvili se svými dětmi, protože modlitba je lék, který uzdravuje; a z 1. srpna 1990 upozornění, že to, co dnešní svět mladým nabízí, je klam, a že nejlepší zbraní proti satanovi je růženec.

Zjevení v Medžugorji začala 24. června 1981. „Poslední časy“, o nichž se v poselstvích mluví, spojuje Manetti s deseti tajemstvími Medžugorje, na jejichž konci má podle něj přijít očekávaný triumf Neposkvrněného Srdce Panny Marie — zaslíbený už ve Fatimě v druhé části tajemství sděleného třem pastýřům 13. července 1917. Že démon právě teď rozpoutává mimořádný útok, ho proto podle vlastních slov nepřekvapuje.