Čtyři měsíce po dopise Lva XIV. francouzským biskupům: předseda Notre-Dame de Chrétienté nevidí změnu

Čtyři měsíce po dopise, jímž papež Lev XIV. vyzval francouzské biskupy hledat „konkrétní řešení” pro velkorysejší přijetí věřících vázaných na Vetus Ordo, hodnotí předseda pouťové organizace Notre-Dame de Chrétienté Philippe Darantière dopad této výzvy jako prakticky nulový. Vyjádřil se v rozhovoru pro francouzský web Tribune Chrétienne; jeho výroky shrnula 26. července 2026 španělská InfoVaticana.

Dopis z 18. března 2026

Dopis francouzskému episkopátu byl odeslán 18. března 2026 k jeho jarnímu plenárnímu zasedání a podepsal jej jménem Lva XIV. kardinál Pietro Parolin, státní sekretář. Text měl tři hlavní osy — výchovu, zneužívání a liturgii. V liturgické části papež mluvil o „bolestné ráně týkající se slavení mše” a vyzval k hledání konkrétních řešení, jak velkoryse zahrnout osoby upřímně vázané na Vetus Ordo, při respektování směrů chtěných II. vatikánským koncilem. V závěru dopisu papež žádal jedny i druhé, aby na sebe hleděli „s větším porozuměním pro cítění toho druhého”.

„Už nejsme za Františka”

Darantière podle InfoVaticany soudí, že odpovědnost nyní leží především na biskupech — „už nejsme za Františka” — a ptá se, co brání francouzskému episkopátu zaujmout otevřenější postoj. Uplatňování Traditionis custodes podle něj pokračuje beze změny.

Tribune Chrétienne cituje jeho slova, že nezbývá než konstatovat, jak rozdílná situace v jednotlivých diecézích zůstává a že věřící nejčastěji přišli o mši ve všední den podle starého ritu. Popsané případy shrnuje otázkou: „Jak jinak tyto situace označit než za projevy diskriminace?”

Bilance pěti let od Traditionis custodes

Darantière hodnotí bilanci pěti let od vydání Traditionis custodes jako zápornou. V různých francouzských diecézích byli podle něj kněží Kněžského bratrstva sv. Petra (FSSP) odsunuti ze svých apoštolátů a řada společenství ztratila nejen každodenní slavení mše podle misálu z roku 1962, ale i další pastorační činnosti — katechezi dospělých, přednášky či skautské oddíly.

Tribune Chrétienne v této souvislosti jmenuje diecéze Grenoble, Quimper a Valence (odchod kněží FSSP), zákaz mše ve starším ritu na normandské pouti Dex Aï a liturgická omezení u lyonské pouti Via Lucis. Jako protiklad — tedy diecéze, kde jsou tito věřící plně integrováni — uvádí Darantière Bordeaux a Versailles, považuje je však za výjimky. Zmíněna je též organizace Union Lex Orandi, založená roku 2021 a spojená s Notre-Dame de Chrétienté, a odchod Mons. Reye z čela toulonské diecéze.

Web Renaissance Catholique k pozadí těchto sporů připomíná pravidla, jimiž francouzský episkopát podmínil účast kněží na pouti Paříž–Chartres: kněží vysvěcení před 16. červencem 2021 (datum vydání Traditionis custodes) směli sloužit podle misálu z roku 1962, kněží vysvěcení později potřebovali povolení Apoštolského stolce; zpovídat měli všichni podle obnovených obřadů. Za spojku Biskupské konference Francie (CEF) s tradičním prostředím označuje arcibiskupy Vincenta Jordyho (Tours) a Dominiqua Lebruna (Rouen) a odvolává se na dopis kardinála Arthura Rocheho zaslaný CEF 8. dubna.

Rozpor po svěceních v Écône

Darantière poukazuje na napětí mezi dvěma věcmi: na jedné straně biskupská svěcení, která 1. července 2026 vykonalo v Écône Kněžské bratrstvo sv. Pia X., a následná výzva francouzských biskupů, aby se věřící bratrstva vrátili do plného společenství s Církví; na straně druhé skutečnost, že mnozí katolíci plně sjednocení s Římem, kteří pravidelně navštěvují tradiční liturgii, dále narážejí na překážky. Ptá se: „Jak lze takovému pozvání rozumět, když ti, kdo už v plném společenství jsou, mají stále potíže najít své místo?”

Za pozitivní naopak označuje iniciativu Mons. Philippa de Cagny, biskupa z Évreux a odpovědného za liturgii v Biskupské konferenci Francie, který otevřel úvahu nad otázkami tradice, smyslu pro posvátno a křesťanstva. Dialog je podle Darantièra nutný proto, že mezi episkopátem a společenstvími vázanými na Vetus Ordo panuje hluboká vzájemná neznalost.

Zároveň připomíná, že po poslední plenární schůzi v Lurdech vzalo několik biskupů za dané, že uplatňování Traditionis custodes zůstane nezměněno.

Navrhovaná řešení

Darantière soudí, že celou etapu uzavře až výslovné gesto Lva XIV., a připomíná návrhy, které zazněly z různých stran:

• obnovení komise Ecclesia Dei — hájí kardinál Gerhard Müller;
• revize Traditionis custodes — žádá kardinál Kurt Koch;
• zřízení zvláštní církevní struktury pro věřící vázané na tradiční liturgii — navrhuje otec de Blignières z Bratrstva sv. Vincence Ferrerského. (InfoVaticana jej uvádí jako „padre Marie-Michel de Blignières”; zakladatelem bratrstva je P. Louis-Marie de Blignières — prameny se ve křestním jméně rozcházejí.)

Podle rozhovoru zazněly požadavky kardinálů Müllera a Kocha na konzistoři v červnu 2026.

„Přijďte a vizte”

Jako vzkaz francouzským biskupům volí Darantière evangelijní „Přijďte a vizte” — vybízí je, aby realitu těchto společenství poznali osobně. Uvádí, že už jednoho biskupa pozval, aby předsedal adoraci Nejsvětější svátosti, jíž bude zakončena pouť do Chartres o Letnicích 2027.

Značná část předsudků vůči věřícím Vetus Ordo podle něj pramení z toho, že se přijetí II. vatikánského koncilu ztotožňuje s přijetím pozdější liturgické reformy. Tradiční společenství podle Darantièra přijímají koncil „ve světle Tradice Církve”; skutečným problémem není podle něj existence živých skupin vázaných na tradiční liturgii, nýbrž určitý výklad tzv. „ducha koncilu”, který přispěl k odcizení celých generací od víry.

Rozhovor uzavírá návratem k papežově březnové výzvě: „Nový pohled jednoho na druhého, s větším porozuměním pro jeho cítění, je jistě nutný.” Tuto změnu pohledu považuje za první krok k tomu, aby se liturgická rozmanitost dala žít uvnitř jednoty Církve.