Tercie Hodinky Panny Marie

Děkujeme, že nás podporujete! Chystáme pro Vás překlady modliteb, žehnání, papežských dokumentů a přinášíme Vám vyvážené aktuality z dění v Církvi.

Na oplátku učiňte Vy pro nás, že tu a tam nějaký článek nebo příspěvek přepošlete svým známým nebo budete sdílet na sociálních sítích. Tak je to spravedlivé.

Deo gratias!

← zpět

Zápraží 6. 8. 2026

Studie: přijímání na ruku nebylo ve staré Církvi normou, tvrdí historik

Studie na webu New Liturgical Movement zpochybňuje, že přijímání eucharistie na ruku bylo do 9. století všeobecnou praxí, a dohledává původ tohoto výkladu k reformátoru Martinu Bucerovi.

Web New Liturgical Movement zveřejnil rozsáhlou studii badatele Zsolta Orbána, která zpochybňuje běžně opakované tvrzení, že přijímání eucharistie na ruku vestoje bylo až do 9. století všeobecnou církevní normou — tezi, kterou převzal i tehdejší kardinál Joseph Ratzinger. Orbán argumentuje, že rozlišení mezi svěcenými a laiky v zacházení s Nejsvětější svátostí existovalo od apoštolské doby, a odvolává se na pasáž z Liber Pontificalis připisující zákaz dotýkat se posvátných nádob laiky papeži Sixtu I. Patristické citáty používané na podporu teze podle něj postrádají kontext, nerozlišují duchovní a laiky a přebírají se jeden z druhého.

Vznik teze dohledává až ke kalvínskému reformátorovi Martinu Bucerovi (Censura super libro sacrorum, 1551); na něj navázaly katolické sbírky citátů Pameliovy (1571), Baroniovy (1586), Durantovy (1592) a kardinála Bony (1671), z nichž ve 20. století čerpali VerheulBugnini.

Podrobný rozbor studie — i doklad, se kterým se nevyrovnává (sv. Cyril Jeruzalémský), a to, co o způsobu přijímání říká platné právo — přinášíme v článku Přijímání na ruku: dějiny jednoho přesvědčení.

Zdroje

Text výše je vlastní kompilát redakce z uvedených zdrojů; plné znění a další podrobnosti najdete v odkazech. Události ponecháváme bez komentáře zralé úvaze čtenáře.

Sdílet