Rubricae ad normam constitutionis Divino afflatu

Rubriky, které se mají zachovávat při recitaci božského oficia a při slavení mší — připojené k apoštolské konstituci Divino afflatu, 1. listopadu 1911. (AAS 3 [1911], s. 639–651.)

Stručně, oč jde: Konstituce sama rozdělila žaltář. Aby se ale nový žaltář dal opravdu užívat, bylo třeba změnit i pravidla, který den se který den slaví — a to je tento text. Třináct titulů odpovídá na otázky, které řeší každý kalendář dodnes: Který svátek má přednost, sejdou-li se dva v jeden den? Co se stane, když svátek padne na neděli — přeloží se, nebo jen připomene? Kdy se říká komemorace a v jakém pořadí? Které mše se smějí sloužit za zemřelé?

Proč to sem patří. Tohle je první podoba přednostního řádu, který tento web u každého dne ukazuje — a zároveň ta, kterou o půl století později nahradily rubriky 1960. Motu proprio Rubricarum instructum totiž ruší právě „Dodatky a změny v rubrikách breviáře a misálu podle bully sv. Pia X. Divino afflatu” — tedy tenhle text. Kdo chce vidět, co přesně se roku 1960 změnilo, má to tady černé na bílém: roku 1911 se stupně svátků ještě počítají po staru (duplex I. a II. třídy, duplex maius, duplex minus, semiduplex, simplex), kdežto rubriky 1960 celou tuhle stupnici zrušily a nahradily prostými čtyřmi třídami. Naopak zásada, kterou Pius X. tady prosadil — že neděle a férie se svátkům svatých už nemají poddávat — v roce 1962 platí dál a je vidět na každé stránce tohoto kalendáře.

Několik věcí z těchto rubrik má důsledky, které přetrvaly: votivní oficia podle indultu z roku 1883 se ruší (tit. VIII), povinnost chórové recitace malého oficia Panny Marie, oficia za zemřelé a kajících žalmů odpadá (tit. VIII, 2), v kostele s chórovou povinností se slouží jediná konventní mše (tit. XII) a Dušičky vytlačují všechno ostatní a přesouvají se, padnou-li na neděli (tit. XIII).

Latinský text je úřední znění z Acta Apostolicae Sedis 3 (1911), s. 639–651, kde rubriky vyšly bezprostředně za konstitucí pod záhlavím Rubricae in recitatione Divini Officii et in Missarum celebratione servandae ad normam Constitutionis Apostolicae « Divino afflatu ». Jako u konstituce jsme četli proti sobě dvě OCR svědectví — přepis na vatican.va a sken ročníku AAS tamtéž. Sken rozhodl například Psalmi cum suis Antiphonis (web slepil „Psalmicum”), usque ad tertium Versum (web „us quead”), istiusmodi, quomodolibet, nihilominus, Suffragium (web „Suffragim”), dici poterunt (web „didi”), Regularium (web „Regulanum”) a titul VII de Versu proprio ad Primam (web „Versa”). U závěrečných antifon je to naopak: sken čte „iniuriam parientibus”, správně je patientibus (Ž 145, 7), a „Me suscepit dextera tua, Domine” (web má „Domino”). Text nemá v AAS podpisy ani dataci — končí výčtem antifon.

Publikováno je úplné znění, včetně závěrečných přechodných ustanovení pro roky 1912 a 1913.

Český překlad je pracovní a nezávazný — pořízen pro potřeby tohoto webu z latinského originálu; závazné je latinské znění. Technické názvy stupňů (duplex, semiduplex, simplex) ponecháváme latinsky, protože české „dvojité / polodvojité / jednoduché” dnes už nic neřekne a rubriky 1960 je stejně zrušily.

Zobrazit latinský textSkrýt latinský text

Text

RUBRIKY, KTERÉ SE MAJÍ ZACHOVÁVAT PŘI RECITACI BOŽSKÉHO OFICIA A PŘI SLAVENÍ MŠÍ, PODLE NORMY APOŠTOLSKÉ KONSTITUCE „DIVINO AFFLATU”

Titul I. Jak recitovat božské oficium podle nového pořádku žaltáře

1. In recitatione Divini Officii, iuxta Romanum Ritum, Psalmi quotidie sumendi sunt, ad singulas Horas canonicas, de occurrente hebdomadae die, prout distribuuntur in Psalterio noviter disposito; quod deinceps, loco veteris dispositionis, in novis Breviarii Romani editionibus vulgandum erit.

1. Při recitaci božského oficia podle římského ritu se žalmy berou každý den, pro jednotlivé kanonické hodinky, z připadajícího dne v týdnu, jak jsou rozděleny v nově uspořádaném žaltáři; ten se napříště bude — místo starého uspořádání — vydávat v nových vydáních římského breviáře.

2. Excipiuntur tamen omnia Festa Domini eorumque integrae Octavae, Dominicae infra Octavas Nativitatis, Epiphaniae, Ascensionis et Corporis Domini, Vigilia Epiphaniae et Feria VI post Octavam Ascensionis, quando de eis persolvendum sit Officium; itemque Vigilia Nativitatis ad Laudes et ad reliquas Horas minores usque ad Nonam, et Vigilia Pentecostes; nec non omnia Festa Beatae Mariae Virginis, SS. Angelorum, S. Ioannis Baptistae, S. Ioseph et SS. Apostolorum et Duplicia I et II classis, eorumque omnium integrae Octavae, si de eis fiat Officium, quod recitandum erit prout assignatur, vel in Breviario, vel in Proprio Dioecesis vel Instituti, hac lege tamen ut Psalmi ad Laudes, Horas et Completorium semper sumendi sint ex Dominica, ut in novo Psalterio; ad Matutinum vero et ad Vesperas dicantur ut in Communi, nisi speciales Psalmi sint assignati. — Tribus autem ultimis diebus maioris hebdomadae, nil erit innovandum, sed Officium integre persolvendum erit, prout nunc habetur in Breviario, sumptis tamen ad Laudes Psalmis de Feria currenti, ut in novo Psalterio, excepto Cantico Sabbati Sancti, quod etiamnum est Ego dixi: In dimidio. Ad Completorium sumantur Psalmi de Dominica, uti in novo pariter Psalterio.

2. Vyjímají se však všechny svátky Páně a jejich celé oktávy, neděle v oktávu Narození, Zjevení, Nanebevstoupení a Božího Těla, vigilie Zjevení a pátek po oktávu Nanebevstoupení, má-li se z nich konat oficium; rovněž vigilie Narození pro chvály a ostatní malé hodinky až po nonu a vigilie Letnic; dále všechny svátky blahoslavené Panny Marie, svatých andělů, sv. Jana Křtitele, sv. Josefa a svatých apoštolů, jakož i svátky duplex I. a II. třídy a celé oktávy jich všech, koná-li se z nich oficium. To se recituje tak, jak je přiděleno buď v breviáři, nebo v propriu diecéze či institutu — s tím však pravidlem, že žalmy ke chválám, k malým hodinkám a ke kompletáři se vždy berou z neděle, jak stojí v novém žaltáři; k matutinu a k nešporám ať se říkají jako v commune, nejsou-li přiděleny zvláštní žalmy. — V posledních třech dnech Svatého týdne se nemění nic: oficium se koná celé tak, jak je nyní v breviáři; ke chválám se však berou žalmy z připadající férie podle nového žaltáře, kromě kantika Bílé soboty, jímž je i nadále Ego dixi: In dimidio. Ke kompletáři ať se berou žalmy z neděle, rovněž podle nového žaltáře.

3. In quolibet alio Festo Duplici, etiam maiore, vel Semiduplici, vel Simplici, et in Feriis Tempore Paschali semper dicantur Psalmi, cum Antiphonis in omnibus Horis, et Versibus ad Matutinum, ut in Psalterio de occurrenti hebdomadae die; reliqua omnia, et Antiphonae ad Magnificat et Benedictus, ut in Proprio aut Communi. Quod si aliquod ex Festis huiusmodi proprias vel peculiariter assignatas habeat Antiphonas in aliqua Hora maiori, eas in eadem ipsa retineat cum suis Psalmis, prout habetur in Breviario: in ceteris Horis Psalmi et Antiphonae dicantur de Feria occurrente.

3. O kterémkoli jiném svátku duplex (i duplex maius), semiduplex nebo simplex a o feriích v době velikonoční ať se žalmy říkají vždy s antifonami ve všech hodinkách a s verši k matutinu tak, jak stojí v žaltáři pro připadající den v týdnu; všechno ostatní, i antifony k Magnificat a Benedictus, jak stojí v propriu nebo v commune. Má-li však některý takový svátek vlastní nebo zvlášť přidělené antifony v některé z větších hodinek, ať si je v ní podrží se svými žalmy, jak stojí v breviáři; v ostatních hodinkách ať se žalmy a antifony říkají z připadající férie.

4. Lectiones ad Matutinum in I Nocturno semper legendae erunt de Scriptura occurrente, licet aliquando in Breviario Lectiones de Communi assignentur, nisi sit Festum Domini aut Festum cuiusvis ritus B. Mariae Virginis, vel Angelorum, vel S. Ioannis Baptistae, vel S. Ioseph, vel Apostolorum, aut Duplex I vel II classis, aut agatur de Festo, quod vel Lectiones habeat proprias, non vero de Communi, vel occurrat in Feriis Lectiones de Scriptura non habentibus, ideoque Lectiones de Communi necessario recipiat. In Festis vero, in quibus hucusque erant Lectiones de Communi, Responsoria vero propria, retineantur eaedem Lectiones cum propriis Responsoriis.

4. Čtení k matutinu v prvním nokturnu se vždy budou brát z připadajícího Písma, i když breviář někdy přiděluje čtení z commune — vyjma svátek Páně nebo svátek jakéhokoli stupně blahoslavené Panny Marie, andělů, sv. Jana Křtitele, sv. Josefa či apoštolů, dále duplex I. nebo II. třídy, a dále jde-li o svátek, který má čtení vlastní (nikoli z commune), anebo který připadne na férie, jež čtení z Písma nemají, a proto nutně přejímá čtení z commune. U svátků, které dosud měly čtení z commune, ale responsoria vlastní, ať se táž čtení podrží s vlastními responsorii.

5. Porro sic erit persolvendum Officium in Festis Duplicibus et Semiduplicibus superius non exceptis:

Ad Matutinum Invitatorium, Hymnus, Lectiones II et III Nocturni ac Responsoria trium Nocturnorum propria, vel de Communi: Antiphonae vero, Psalmi et Versus trium Nocturnorum, nec non Lectiones I Nocturni de Feria occurrente.

Ad Laudes et ad Vesperas Antiphonae cum Psalmis de Feria; Capitulum, Hymnus, Versus et Antiphona ad Benedictus vel ad Magnificat cum Oratione aut ex Proprio, aut de Communi.

Ad Horas minores et Completorium Antiphonae cum Psalmis semper dicuntur de occurrente Feria. Ad Primam pro Lectione brevi legitur Capitulum Nonae ex Proprio, vel de Communi. Ad Tertiam, Sextam et Nonam Capitulum, Responsorium breve et Oratio pariter sumuntur vel ex Proprio, vel de Communi.

5. Oficium o svátcích duplex a semiduplex, které nejsou výše vyňaty, ať se koná takto:

K matutinu invitatorium, hymnus, čtení druhého a třetího nokturna a responsoria všech tří nokturn vlastní, nebo z commune; antifony, žalmy a verše všech tří nokturn, jakož i čtení prvního nokturna, z připadající férie.

Ke chválám a k nešporám antifony se žalmy z férie; kapitulum, hymnus, verš a antifona k Benedictus nebo k Magnificat s orací buď z propria, nebo z commune.

K malým hodinkám a ke kompletáři se antifony se žalmy říkají vždy z připadající férie. K primě se místo krátkého čtení čte kapitulum z nony, z propria nebo z commune. K tercii, sextě a noně se kapitulum, krátké responsorium a orace berou rovněž z propria nebo z commune.

6. In Officio S. Mariae in Sabbato et in Festis Simplicibus sic Officium persolvendum est: ad Matutinum Invitatorium et Hymnus dicuntur de eodem Officio vel de iisdem Festis; Psalmi cum suis Antiphonis et Versu de Feria occurrente; I et II Lectio de Feria, cum Responsoriis propriis, vel de Communi; III vero Lectio de Officio vel Festo, duabus Lectionibus in unam iunctis, si quando duae pro Festo habeantur: ad reliquas autem Horas omnia dicuntur, prouti supra, n. 5, de Festis Duplicibus expositum est.

6. V sobotním oficiu o Panně Marii a o svátcích simplex se oficium koná takto: k matutinu se invitatorium a hymnus říkají z téhož oficia či z týchž svátků; žalmy s jejich antifonami a veršem z připadající férie; první a druhé čtení z férie, s responsorii vlastními nebo z commune; třetí čtení pak z oficia nebo ze svátku — a jsou-li pro svátek čtení dvě, spojí se obě v jedno. V ostatních hodinkách se říká všechno tak, jak je vyloženo výše v čísle 5 o svátcích duplex.

7. In Feriis et in Festis Simplicibus Psalmi ad Matutinum, qui in novo Psalterio in tres Nocturnos dispositi inveniuntur, dicantur sine interruptione cum suis novem Antiphonis usque ad tertium Versum inclusive, omissis Versibus primo et secundo.

7. O feriích a o svátcích simplex ať se žalmy k matutinu, které jsou v novém žaltáři rozděleny do tří nokturn, říkají bez přerušení s jejich devíti antifonami až po třetí verš včetně, přičemž se první a druhý verš vynechají.

Titul II. O přednosti svátků

1. Ut recte dignoscatur quale ex pluribus Officiis sit praestantius et proinde sive in occurrentia, sive in concurrentia, sive in ordine repositionis aut translationis praeferendum, sequentes praestantiae characteres considerandi sunt:

a) Ritus altior, nisi occurrat Dominica, vel Feria, vel Octava privilegiata, vel etiam quaelibet dies Octava iuxta Rubricas.

b) Ratio Primarii aut Secundarii.

c) Dignitas Personalis, hoc ordine servato: Festa Domini, B. Mariae Virginis, Angelorum, S. Ioannis Baptistae, S. Ioseph, SS. Apostolorum et Evangelistarum.

d) Sollemnitas externa, scilicet si Festum sit feriatum, aut celebretur cum Octava.

1. Aby se správně rozpoznalo, které z několika oficií je přednější, a tedy kterému dát přednost při souběhu (occurrentia), při souběhu nešpor (concurrentia) i v pořadí trvalého uložení nebo přeložení, je třeba uvážit tyto znaky přednosti:

a) Vyšší stupeň — ledaže připadne neděle, férie nebo privilegovaný oktáv, anebo podle rubrik kterýkoli oktávní den.

b) Zda jde o svátek primární, nebo sekundární.

c) Důstojnost osoby, v tomto pořadí: svátky Páně, blahoslavené Panny Marie, andělů, sv. Jana Křtitele, sv. Josefa, svatých apoštolů a evangelistů.

d) Vnější slavnostnost, totiž je-li svátek zasvěcený nebo slaví-li se s oktávem.

2. In occurrentia, et in ordine repositionis aut translationis, alius quoque character considerandus est, nempe:

e) Proprietas Festorum. Dicitur Festum alicuius loci proprium, si agatur de Titulo Ecclesiae, de loci Patrono etiam secundario, de Sancto (in Martyrologio vel in eius appendice approbata descripto), cuius habetur corpus vel aliqua insignis et authentica reliquia, vel de Sancto, qui cum Ecclesia, vel loco, vel personarum coetu specialem habeat rationem. Igitur Festum quodvis istiusmodi proprium, ceteris paribus, praefertur Festo Universalis Ecclesiae. Excipiuntur tamen Dominicae, Feriae, Octavae et Vigiliae privilegiatae, nec non Festa primaria Duplicia I classis Universalis Ecclesiae, quae uniuscuiusque loci propria considerantur et sunt. Festum autem Universalis Ecclesiae, cuiusvis ritus, quia est praeceptivum, ceteris paribus, praeferri debet Festis aliquibus locis ex mero Indulto S. Sedis concessis, quae tamen propria, sensu quo supra, dici nequeunt.

2. Při souběhu a v pořadí trvalého uložení nebo přeložení je třeba uvážit ještě jeden znak, totiž:

e) Vlastnost svátků. Svátek se nazývá vlastním pro určité místo, jde-li o titul kostela, o patrona místa (i druhotného), o světce (zapsaného v martyrologiu nebo v jeho schváleném dodatku), jehož tělo nebo nějaká význačná a pravá relikvie se tam chová, anebo o světce, který má ke kostelu, k místu nebo ke společenství osob zvláštní vztah. Každý takový vlastní svátek se tedy — jsou-li ostatní věci stejné — klade před svátek všeobecné Církve. Vyjímají se však neděle, férie, oktávy a privilegované vigilie, jakož i primární svátky duplex I. třídy všeobecné Církve, které se považují za vlastní každému místu a také jimi jsou. Naopak svátek všeobecné Církve, jakéhokoli stupně, se — jsou-li ostatní věci stejné — má klást před svátky povolené pro některá místa pouhým indultem Svatého stolce, protože je přikázaný, kdežto ony se vlastními ve výše uvedeném smyslu nazvat nedají.

Titul III. O nahodilém souběhu svátků a jejich přeložení

1. De Dominicis maioribus I classis, quodvis Festum in eis occurrat, semper faciendum est Officium: Dominicae vero II classis cedunt tantummodo Festis Duplicibus I classis, quo in casu de Dominica fit commemoratio in utrisque Vesperis, Laudibus et Missa cum IX Lectione ad Matutinum.

1. Z větších nedělí I. třídy se oficium koná vždy, ať na ně padne kterýkoli svátek. Neděle II. třídy ustupují pouze svátkům duplex I. třídy; v tom případě se z neděle koná komemorace v obojích nešporách, ve chválách a ve mši a k matutinu se z ní bere deváté čtení.

2. De Dominicis minoribus, seu per annum, semper fieri debet Officium, nisi occurrat Festum quodcumque Domini, aut aliquod Duplex I vel II classis, aut dies Octava Festorum Domini, quo in casu in Officio Festi vel diei Octavae fit commemoratio Dominicae in utrisque Vesperis et Laudibus et Missa cum IX Lectione ad Matutinum. Si Dominica infra Octavam Nativitatis occurrat in Festo S. Thomae Ep. M. aut in Festo S. Silvestri P. C., fit Officium de ipsa Dominica cum commemoratione Festi occurrentis; quo in casu die 30 Decembris, in Officio diei infra Octavam, Lectiones I et II Nocturni sumuntur e Festo Nativitatis, cum Responsoriis Dominicae. Quoad Dominicam vero, quae occurrit a Festo Circumcisionis usque ad Epiphaniam, nihil innovetur.

2. Z menších nedělí, totiž nedělí během roku, se oficium konat musí vždy, leda by připadl kterýkoli svátek Páně, některý duplex I. nebo II. třídy nebo oktávní den svátků Páně; v tom případě se v oficiu svátku či oktávního dne koná komemorace neděle v obojích nešporách, ve chválách a ve mši a k matutinu se z ní bere deváté čtení. Padne-li neděle v oktávu Narození na svátek sv. Tomáše, biskupa a mučedníka, nebo na svátek sv. Silvestra, papeže a vyznavače, koná se oficium z neděle samé s komemorací připadajícího svátku; v tom případě se 30. prosince, v oficiu dne v oktávu, čtení prvního a druhého nokturna berou ze svátku Narození, s responsorii nedělními. Pokud jde o neděli, která připadá od svátku Obřezání do Zjevení, ať se nemění nic.

3. Duplicia I et II classis, quae seu ab aliqua Dominica maiori, seu a nobiliori Officio impediuntur, transferenda sunt in proximiorem insequentem diem, quae libera sit ab alio Festo Duplici I vel II classis, vel ab Officiis huiusmodi Festa excludentibus; salvo tamen privilegio a Rubricis concesso Festivitatibus Purificationis et Annuntiationis B. M. V., nec non Commemorationis sollemnis S. Ioseph.

3. Svátky duplex I. a II. třídy, jimž překáží buď některá větší neděle, nebo vznešenější oficium, se přeloží na nejbližší následující den, který je volný od jiného svátku duplex I. či II. třídy nebo od oficií, jež takové svátky vylučují — při zachování výsady, kterou rubriky přiznávají svátkům Očišťování a Zvěstování blahoslavené Panny Marie a slavné Vzpomínce na sv. Josefa.

4. Festa Duplicia maiora cuiusvis dignitatis et Duplicia minora Doctorum Ecclesiae non amplius transferri possunt, sed quando impediuntur, de eis fiat commemoratio, uti de aliis Duplicibus minoribus impeditis Rubricae disponunt (salvo quod numero sequenti statuitur de omittenda in Dominicis IX Lectione historica), nisi forte occurrant in Duplicibus I classis, in quibus nullius Officii agenda est commemoratio, nisi de occurrenti Dominica, vel de Feria, aut Octava privilegiata.

4. Svátky duplex maius jakékoli důstojnosti a duplex minus učitelů Církve se už nemohou překládat; překáží-li jim něco, koná se z nich komemorace, jak rubriky stanoví o ostatních zaražených svátcích duplex minus (s výhradou toho, co se v následujícím čísle ustanovuje o vynechání devátého historického čtení o nedělích) — ledaže by připadly na svátky duplex I. třídy, o nichž se nekoná komemorace žádného oficia kromě připadající neděle, férie nebo privilegovaného oktávu.

5. Porro si in Dominica maiori occurrat Officium Duplex maius aut minus, vel Semiduplex, vel Simplex, fiat de Dominica cum commemoratione Officii occurrentis in utrisque Vesperis (de Simplici tamen in primis Vesperis tantum) Laudibus et Missa, sine IX Lectione historica. Idem fiat in Dominicis minoribus, nisi in eis occurrat Festum quodcumque Domini, aut quodvis Duplex I vel II classis, aut dies Octava Festorum Domini, quo in casu, ut supra n. 2 dictum est, fiat de Festo, vel de Octava cum commemoratione et IX Lectione Dominicae.

5. Padne-li dále na větší neděli oficium duplex maius nebo minus, semiduplex či simplex, koná se z neděle s komemorací připadajícího oficia v obojích nešporách (o simplex však jen v prvních nešporách), ve chválách a ve mši, bez devátého historického čtení. Totéž ať se děje o menších nedělích, leda by na ně připadl kterýkoli svátek Páně, jakýkoli duplex I. nebo II. třídy nebo oktávní den svátků Páně; v tom případě se, jak řečeno výše v čísle 2, koná ze svátku či z oktávu, s komemorací a devátým čtením nedělním.

6. Dies, in qua celebratur Commemoratio omnium Fidelium Defunctorum, excludit translationem cuiusvis Festi.

6. Den, kdy se slaví Vzpomínka na všechny věrné zemřelé, vylučuje přeložení kteréhokoli svátku na sebe.

Titul IV. O trvalém souběhu svátků a jejich uložení jinam

1. Festa omnia ritus Duplicis sive maioris sive minoris, aut Semiduplicis, si perpetuo impediantur, reponuntur in primam diem liberam, iuxta Rubricas.

1. Všechny svátky stupně duplex — ať většího, ať menšího — nebo semiduplex, jsou-li zaraženy trvale, se ukládají na první volný den podle rubrik.

2. Festa Duplicia I et II classis perpetuo impedita reponuntur, tamquam in sedem propriam, in primam diem liberam ab alio Festo Duplici I aut II classis, vel ab aliqua die Octava, vel ab Officiis huiusmodi Festa excludentibus, salvo privilegio Festivitati Purificationis B. M. V. concesso.

2. Trvale zaražené svátky duplex I. a II. třídy se ukládají — jako na vlastní sídlo — na první den volný od jiného svátku duplex I. či II. třídy, od některého oktávního dne nebo od oficií, jež takové svátky vylučují; při zachování výsady přiznané svátku Očišťování blahoslavené Panny Marie.

3. Dominicae maiores excludunt assignationem perpetuam cuiusvis Festi Duplicis etiam I classis: Dominicae vero minores assignationem excludunt cuiuscumque Duplicis maioris aut minoris, nisi sit Festum Domini. Festum SS. Nominis Mariae perpetuo assignatur diei duodecimae mensis Septembris.

3. Větší neděle vylučují trvalé přidělení kteréhokoli svátku duplex, i I. třídy; menší neděle vylučují přidělení kteréhokoli duplex maius nebo minus, není-li to svátek Páně. Svátek Jména Panny Marie se trvale přiděluje 12. září.

4. Dies II Novembris excludit tum Festa occurrentia quae non sint Duplicia I classis, tum Festa perpetuo reponenda cuiusvis ritus.

4. Den 2. listopadu vylučuje jak připadající svátky, které nejsou duplex I. třídy, tak svátky jakéhokoli stupně, jež se mají trvale uložit jinam.

Titul V. O souběhu nešpor

1. Dominicae maiores Vesperas habent integras in concurrentia cum quovis Festo, nisi sit ritus Duplicis I aut II classis: ideoque in primis Vesperis sumuntur Antiphonae cum Psalmis de Sabbato; in Adventu tamen dicuntur Antiphonae de Laudibus Dominicae cum iisdem Psalmis de Sabbato.

1. Větší neděle mají při souběhu s kterýmkoli svátkem nešpory celé, není-li stupně duplex I. nebo II. třídy; proto se v prvních nešporách berou antifony se žalmy ze soboty. V adventě se však říkají antifony z nedělních chval s týmiž žalmy ze soboty.

2. Dominicae minores cedunt Vesperas, tum Duplicibus I aut II classis, tum omnibus Festis Domini, tum diebus Octavis Festorum Domini: integras autem habent Vesperas in concursu cum aliis Festis, sumptis in I Vesperis Antiphonis et Psalmis de Sabbato.

2. Menší neděle nešpory postupují jak svátkům duplex I. či II. třídy, tak všem svátkům Páně, tak oktávním dnům svátků Páně; při souběhu s ostatními svátky však mají nešpory celé, přičemž se v prvních nešporách berou antifony a žalmy ze soboty.

3. Leges, quibus ordinantur Vesperae infra Octavam Nativitatis Domini, immutatae manent.

3. Pravidla, jimiž se řídí nešpory v oktávu Narození Páně, zůstávají nezměněna.

Titul VI. O komemoracích

1. In Duplicibus I classis non fiat commemoratio de praecedenti, nisi fuerit aut Dominica quaevis, etiam per annum, aut Duplex I vel II classis, aut dies Octava alicuius Festi Domini primarii, aut dies infra Octavam privilegiatam, aut Feria maior.

In occurrentia fiat tantum commemoratio de Dominica quacumque, de Octava privilegiata et de Feria maiori. De sequenti vero Officio (etiam ad modum Simplicis redacto) fiat semper commemoratio, minime autem de die infra Octavam non privilegiatam aut de Simplici.

1. O svátcích duplex I. třídy ať se nekoná komemorace předcházejícího oficia, ledaže by to byla kterákoli neděle — i během roku —, duplex I. nebo II. třídy, oktávní den některého primárního svátku Páně, den v privilegovaném oktávu nebo větší férie.

Při souběhu ať se koná komemorace pouze z kterékoli neděle, z privilegovaného oktávu a z větší férie. Z následujícího oficia (i když je sníženo na způsob simplex) ať se komemorace koná vždy; naopak nikoli ze dne v neprivilegovaném oktávu ani ze simplex.

2. In Duplicibus II classis de praecedenti Officio semper fieri debet commemoratio, nisi fuerit de aliquo Festo Semiduplici, vel de die infra Octavam non privilegiatam. In occurrentia fit commemoratio de quavis Dominica, de quolibet Duplici vel Semiduplici ad modum Simplicis redacto, de Octava privilegiata, de Feria maiori et de Vigilia: de Simplici vero fit tantum in Laudibus et in Missis privatis. De sequenti autem Officio quolibet, etiam Simplici vel ad modum Simplicis redacto, fit semper commemoratio, ac etiam de die infra Octavam, si in crastino Officium de ea agendum sit; et tunc cum Antiphona et Versiculo e I Vesperis Festi.

2. O svátcích duplex II. třídy se komemorace předcházejícího oficia konat musí vždy, ledaže by šlo o svátek semiduplex nebo o den v neprivilegovaném oktávu. Při souběhu se koná komemorace z kterékoli neděle, z jakéhokoli duplex či semiduplex sníženého na způsob simplex, z privilegovaného oktávu, z větší férie a z vigilie; ze simplex pak jen ve chválách a v tichých mších. Z následujícího oficia — jakéhokoli, i simplex nebo sníženého na způsob simplex — se komemorace koná vždy, a rovněž ze dne v oktávu, má-li se z něho nazítří konat oficium; tehdy s antifonou a veršíkem z prvních nešpor svátku.

3. Licet Festa Domini eorumque Octavae privilegio gaudeant ut in occurrentia praevaleant Dominicis minoribus, nihilominus, quando plures fieri debeant commemorationes (cauto quod in Vesperis semper fiat prima commemoratio de Officio concurrenti, cuiusvis ritus et dignitatis), tam in Vesperis, quam in Laudibus et Missa hic ordo servetur: 1.° de Dominica qualibet; 2.° de die infra Octavam Epiphaniae aut Corporis Christi; 3.° de die Octava; 4.° de Duplici maiore; 5.° de Duplici minore; 6.° de Semiduplici; 7.° de die infra Octavam communem; 8.° de Feria VI post Octavam Ascensionis; 9.° de Feria maiori; 10.° de Vigilia; 11.° de Simplici.

3. Ačkoli svátky Páně a jejich oktávy mají výsadu, že při souběhu převažují nad menšími nedělemi, přece — má-li se konat více komemorací — ať se jak v nešporách, tak ve chválách a ve mši zachová toto pořadí (s tím, že v nešporách se první komemorace koná vždy ze souběžného oficia, ať je kteréhokoli stupně a důstojnosti):

1. z kterékoli neděle;
2. ze dne v oktávu Zjevení nebo Božího Těla;
3. z oktávního dne;
4. z duplex maius;
5. z duplex minus;
6. ze semiduplex;
7. ze dne v obyčejném oktávu;
8. z pátku po oktávu Nanebevstoupení;
9. z větší férie;
10. z vigilie;
11. ze simplex.

Titul VII. O vlastním zakončení hymnů a vlastním verši k primě, o suffragiu svatých, o preces, o Athanasiově vyznání a o třetí oraci ve mši

1. Quando eadem die occurrunt plura Officia, quae propriam habeant conclusionem Hymnorum vel proprium Versum ad Primam, conclusio et Versus dicantur, quae propria sunt Officii, quod ea die recitatur.

1. Sejde-li se v jeden den více oficií, která mají vlastní zakončení hymnů nebo vlastní verš k primě, ať se říká to zakončení a ten verš, které jsou vlastní oficiu recitovanému toho dne.

2. Deinceps, quando facienda erunt Suffragia Sanctorum, unum tantum fiet Suffragium, iuxta formulam propositam in Ordinario novi Psalterii.

2. Napříště, mají-li se konat suffragia svatých, ať se koná pouze jedno suffragium, podle formule uvedené v ordináriu nového žaltáře.

3. Symbolum Athanasianum additur ad Primam in Festo SS. Trinitatis et in Dominicis tantummodo post Epiphaniam et post Pentecosten, quando de eis persolvendum est Officium, salva exceptione, de qua n. sequenti.

3. Athanasiovo vyznání se k primě připojuje o svátku Nejsvětější Trojice a pouze o nedělích po Zjevení a po Letnicích, koná-li se z nich oficium — s výjimkou uvedenou v následujícím čísle.

4. Quando in Dominica fit commemoratio de aliquo Officio Duplici, vel de die Octava, vel de die infra Octavam, omittuntur Suffragium, Preces, Symbolum Quicumque et tertia Oratio in Missa.

4. Koná-li se v neděli komemorace z některého oficia duplex, z oktávního dne nebo ze dne v oktávu, vynechává se suffragium, preces, vyznání Quicumque a třetí orace ve mši.

Titul VIII. O votivních oficiích a o dalších přidaných oficiích

1. Cum per hanc novam Psalterii dispositionem causae cessaverint Indulti Generalis d. d. 5 Iulii 1883 pro Officiis votivis, haec ipsa Officia, et alia similia ex particularibus indultis concessa, tolluntur omnino et sublata declarantur.

1. Poněvadž tímto novým uspořádáním žaltáře pominuly důvody obecného indultu ze dne 5. července 1883 o votivních oficiích, ruší se tato oficia zcela — i jiná podobná povolená zvláštními indulty — a prohlašují se za zrušená.

2. Cessat pariter obligatio recitandi in Choro, diebus a Rubricis hucusque vigentibus praescriptis, Officium parvum B. Mariae Virginis, Officium Defunctorum, nec non Psalmos Graduales ac Paenitentiales. Capitula vero, quae ad ista Officia addititia ex peculiari constitutione aut legato tenentur, a Sancta Sede eorum commutationem impetrabunt.

2. Rovněž přestává povinnost recitovat v chóru — ve dnech předepsaných dosud platnými rubrikami — malé oficium blahoslavené Panny Marie, oficium za zemřelé, jakož i žalmy stupňové a kající. Kapituly, které jsou k těmto přidaným oficiím vázány zvláštním ustanovením nebo odkazem, si u Svatého stolce vyžádají jejich změnu.

3. In Festo S. Marci et in Triduo Rogationum integrum manet onus recitandi Litanias Sanctorum, etiam extra Chorum.

3. O svátku sv. Marka a v třídenní prosebných dnů zůstává povinnost recitovat litanie ke všem svatým nedotčena, i mimo chór.

Titul IX. O svátcích posvěcení a titulu kostela a o patronech

1. Festum Dedicationis cuiuslibet Ecclesiae est semper primarium, et Festum Domini.

1. Svátek posvěcení kteréhokoli kostela je vždy primární a je to svátek Páně.

2. Anniversarium Dedicationis Ecclesiae Cathedralis et Festum Titulare eiusdem celebranda sunt sub ritu Duplici I classis cum Octava per totam Dioecesim ab universo Clero saeculari et etiam regulari Kalendarium Dioecesanum adhibente: a Regularibus vero utriusque sexus in eadem Dioecesi commorantibus ac proprium Kalendarium habentibus, pariter sub ritu duplici I classis, absque tamen Octava.

2. Výročí posvěcení katedrálního kostela a jeho titulární svátek se mají v celé diecézi slavit ve stupni duplex I. třídy s oktávem — veškerým klérem světským i řeholním, který užívá diecézního kalendáře; řeholníky a řeholnicemi, kteří v téže diecézi přebývají a mají vlastní kalendář, rovněž ve stupni duplex I. třídy, avšak bez oktávu.

3. Quum Sacrosancta Lateranensis Archibasilica omnium Ecclesiarum Urbis et Orbis sit mater et caput, tum ipsius Dedicationis Anniversarium, tum Festum Transfigurationis Domini, quod, praeter magnam Resurrectionis Dominicae sollemnitatem, tamquam Titulare ab ipsa recoli solet, ab universo Clero tam saeculari quam regulari, etiam ab illis qui peculiarem ritum sequuntur, sub ritu Duplici II classis deinceps celebrabitur.

3. Protože přesvatá lateránská archibazilika je matkou a hlavou všech kostelů Města i světa, bude napříště jak výročí jejího posvěcení, tak svátek Proměnění Páně — který v ní bývá vedle veliké slavnosti Zmrtvýchvstání Páně slaven jako titulární — slaven veškerým klérem světským i řeholním, i těmi, kdo se řídí zvláštním ritem, ve stupni duplex II. třídy.

4. Festum Patroni principalis Oppidi, vel Civitatis, vel Dioecesis, vel Provinciae, vel Nationis, Clerus saecularis, et regularis ibi degens et Kalendarium Dioecesanum sequens sub ritu Duplici I classis cum Octava celebrabit: Regulares vero ibidem commorantes et Kalendarium proprium habentes, idem Festum, quamvis feriatum numquam fuerit, eodem ritu celebrabunt, absque tamen Octava.

4. Svátek hlavního patrona městečka, města, diecéze, provincie nebo národa bude klérus světský i řeholní, který tam žije a řídí se diecézním kalendářem, slavit ve stupni duplex I. třídy s oktávem; řeholníci tam přebývající, kteří mají vlastní kalendář, budou týž svátek — i kdyby nikdy nebyl zasvěceným svátkem — slavit v témž stupni, avšak bez oktávu.

Titul X. O mších o nedělích a feriích a o mších za zemřelé

1. In Dominicis, etiam minoribus, quodcumque Festum occurrat, dummodo non sit Festum Domini, vel eius dies Octava, aut Duplex I vel II classis, Missa semper dicenda erit de Dominica cum commemoratione festi. Quod si Festum commemorandum sit Duplex, tunc omittenda est III Oratio.

1. O nedělích, i menších, ať připadne kterýkoli svátek — jen když to není svátek Páně nebo jeho oktávní den či duplex I. nebo II. třídy —, se mše bude vždy sloužit z neděle, s komemorací svátku. Je-li připomínaný svátek duplex, vynechá se třetí orace.

2. In Feriis Quadragesimae, Quatuor Temporum, II Rogationum, et in Vigiliis, si occurrat fieri Officium alicuius Festi Duplicis (non tamen I vel II classis) aut Semiduplicis, Missae privatae dici poterunt ad libitum, vel de Festo cum commemoratione ultimoque Evangelio Feriae aut Vigiliae, vel de Feria aut Vigilia cum commemoratione Festi: prohibentur tamen Missae votivae privatae, aut privatae pro Defunctis: quae item prohibentur in Feria, in qua anticipanda vel reponenda est Missa Dominicae. In Quadragesima vero Missae privatae Defunctorum celebrari tantum poterunt prima die cuiuscumque hebdomadae libera in Kalendario Ecclesiae, in qua Missa celebratur.

2. O feriích postních, o suchých dnech, o druhých prosebných dnech a o vigiliích — má-li se konat oficium některého svátku duplex (nikoli však I. či II. třídy) nebo semiduplex — se tiché mše budou moci sloužit podle libosti buď ze svátku s komemorací a posledním evangeliem férie či vigilie, nebo z férie či vigilie s komemorací svátku. Zakazují se však tiché mše votivní a tiché mše za zemřelé; tytéž se zakazují i o férii, na kterou se má předsunout nebo přeložit mše nedělní. V postě pak bude možné tiché mše za zemřelé sloužit jen první den kteréhokoli týdne, který je v kalendáři kostela, kde se mše slouží, volný.

3. Si alicubi aliquod Festum impeditum a Dominica minore, celebratur ex voto, vel cum populi concursu (cuius rei iudex erit Ordinarius), Missae de eodem festo impedito celebrari poterunt, dummodo una Missa de Dominica ne omittatur. Quoties extra ordinem Officii cantetur vel legatur aliqua Missa, si facienda sit commemoratio aut Dominicae, aut Feriae, aut Vigiliae, semper de hisce etiam Evangelium in fine legatur.

3. Slaví-li se někde svátek zaražený menší nedělí ze slibu nebo za účasti lidu (o čemž rozhodne ordinář), bude možné sloužit mše z tohoto zaraženého svátku — jen ať se nevynechá jedna mše z neděle. Kdykoli se mimo řád oficia zpívá nebo čte nějaká mše a má-li se konat komemorace neděle, férie nebo vigilie, ať se z nich vždy čte i poslední evangelium.

4. Ad Missam Dominicae etiam minoris, cum commemoratione Festi Duplicis tum maioris tum minoris ac diei infra Octavam quomodolibet celebrandam, retinetur color proprius Dominicae, cum Praefatione SS.mae Trinitatis, nisi adsit propria Temporis, vel Octavae alicuius Festi Domini.

4. Při mši nedělní — i o menší neděli —, která se má jakkoli sloužit s komemorací svátku duplex maius či minus nebo dne v oktávu, se podrží vlastní barva neděle a preface o Nejsvětější Trojici, není-li vlastní preface doby nebo oktávu některého svátku Páně.

5. Leges pro Missis Defunctorum in cantu, immutatae manent. Missae vero lectae permittuntur in Duplicibus tantummodo in die obitus, aut pro die obitus, dummodo ne sit Festum de praecepto, aut Duplex I vel II classis, vel Feria excludens Duplicia I classis. Quoad vero Missas lectas Defunctorum dicendas diebus ritus Semiduplicis aut Simplicis, in posterum numquam celebrari poterunt in Feriis n. 2 enumeratis, salva tamen exceptione ibidem admissa. Licebit tamen in huiusmodi Missis de Feria orationem addi pro Defunctis, pro quibus Sacrificium applicatur, paenultimo loco, prout permittit Rubrica Missalis. Cum autem ut applicari possint Indulgentiae Altaris privilegiati, Missae Defunctorum debuerint hucusque in nigris celebrari, Summus Pontifex easdem indulgentias in posterum benigne concedit, licet Missa dicatur de Feria, cum oratione pro Defunctis. In reliquis autem Feriis per annum n. 2 non exceptis, nec non in Semiduplicibus, infra Octavas non privilegiatas et in Simplicibus, Missae Defunctorum sicut et aliae Missae votivae dici poterunt iuxta Rubricas.

5. Pravidla pro zpívané mše za zemřelé zůstávají nezměněna. Tiché mše za zemřelé se o svátcích duplex dovolují pouze v den úmrtí nebo za den úmrtí — jen když to není zasvěcený svátek, duplex I. či II. třídy nebo férie vylučující svátky duplex I. třídy. Pokud jde o tiché mše za zemřelé sloužené ve dnech stupně semiduplex nebo simplex, nebude je napříště nikdy možné sloužit o feriích vypočtených v čísle 2, s výjimkou tam připuštěnou. V takových mších z férie však bude dovoleno přidat na předposledním místě oraci za zemřelé, za něž se oběť obětuje, jak dovoluje rubrika misálu. A poněvadž se dosud musely mše za zemřelé sloužit v černém, aby se daly získat odpustky privilegovaného oltáře, uděluje nejvyšší velekněz napříště tytéž odpustky laskavě i tehdy, když se mše slouží z férie s orací za zemřelé. O ostatních feriích během roku, které nejsou v čísle 2 vyňaty, jakož i o dnech semiduplex, v neprivilegovaných oktávech a o dnech simplex bude možné mše za zemřelé — i jiné votivní mše — sloužit podle rubrik.

Titul XI. O nařízených kolektách ve mši

Quod ad Collectas ab Ordinariis locorum imperatas attinet, deinceps prohibentur (nisi sint pro re gravi praescriptae) non tantum in Vigiliis Nativitatis et Pentecostes et in Duplicibus I classis, sed etiam in Duplicibus II classis, in Dominicis Maioribus, infra Octavas privilegiatas, et quandocumque in Missa dicendae sint plus quam tres Orationes a Rubrica eo die praescriptae.

Pokud jde o kolekty nařízené místními ordináři, zakazují se napříště — nejsou-li předepsány pro vážnou věc — nejen o vigiliích Narození a Letnic a o svátcích duplex I. třídy, ale i o svátcích duplex II. třídy, o větších nedělích, v privilegovaných oktávech a kdykoli by se ve mši mělo říkat více než tři orace předepsané rubrikou pro ten den.

Titul XII. O konventních mších

In Ecclesiis, in quibus adest obligatio Chori, una tantum Missa cum assistentia Choralium semper celebretur; et quidem de Officio diei, nisi aliter Rubricae disponant; aliae Missae, quae hucusque cum praedicta assistentia celebrabantur, in posterum extra Chorum legantur, post propriam Horam Canonicam; excipiuntur tamen ab hac regula Missae in Litaniis maioribus et minoribus, et Missae in Festo Nativitatis Domini. Excipiuntur pariter Missae in anniversariis Creationis et Coronationis Summi Pontificis, Electionis et Consecrationis seu Translationis Episcopi, nec non in anniversario ultimi Episcopi defuncti, et omnium Episcoporum aut Canonicorum; omnesque Missae ex fundatione.

V kostelích, kde je chórová povinnost, ať se vždy slaví jen jedna mše za asistence chóru, a to z oficia dne, nestanoví-li rubriky jinak. Ostatní mše, které se dosud slavily s touto asistencí, ať se napříště čtou mimo chór, po příslušné kanonické hodince. Z tohoto pravidla se však vyjímají mše při větších a menších litaniích a mše o svátku Narození Páně. Rovněž se vyjímají mše ve výroční dny zvolení a korunovace nejvyššího velekněze, volby a svěcení či přeložení biskupa, jakož i ve výroční den posledního zemřelého biskupa a všech biskupů či kanovníků; a všechny mše z nadace.

Titul XIII. O Vzpomínce na všechny věrné zemřelé

1. In Commemoratione omnium Fidelium Defunctorum, omissis Officio et Missa diei currentis, fit tantum Officium cum Missa pro Defunctis, prout in Appendice novi Psalterii praescribitur.

1. O Vzpomínce na všechny věrné zemřelé se — po vynechání oficia a mše běžícího dne — koná pouze oficium se mší za zemřelé, jak je předepsáno v dodatku nového žaltáře.

2. Si die 2 Novembris occurrat Dominica vel aliquod Duplex I classis, Commemoratio Defunctorum celebrabitur die proxime sequenti, similiter non impedita; in qua, si forte occurrat Duplex II classis, hoc transfertur iuxta regulam traditam Tit. III n. 3.

2. Padne-li na 2. listopadu neděle nebo některý duplex I. třídy, bude se Vzpomínka na zemřelé slavit nejbližší následující den, který rovněž není zaražen; připadne-li na něj duplex II. třídy, přeloží se podle pravidla uvedeného v titulu III, čísle 3.

Přechodná ustanovení

I. Kalendaria uniuscuiusque Dioeceseos, aut Ordinis seu Congregationis Breviario Romano utentium, pro anno 1913, ad Regulas supra traditas omnino redigenda sunt.

I. Kalendáře každé diecéze nebo řádu či kongregace, které užívají římského breviáře, mají být pro rok 1913 zcela přepracovány podle výše podaných pravidel.

II. Diebus Dominicis, quibus in Kalendariis proximi anni 1912 inscribuntur, sub ritu Duplici maiori vel minori, Festa Sanctorum, vel Angelorum, vel etiam B. Mariae Virginis, vel dies Octava, quae non sit Festorum Domini, tum Officium in privata recitatione, tum Missae lectae erunt ad libitum, vel prout notatur in Kalendario anni 1912, vel de Dominica cum commemoratione duplicis maioris aut minoris. In Feriis quoque, de quibus Tit. X n. 2, Missae privatae celebrari poterunt, ut ibi adnotatur.

II. O nedělích, k nimž jsou v kalendářích příštího roku 1912 zapsány ve stupni duplex maius či minus svátky svatých, andělů nebo i blahoslavené Panny Marie, anebo oktávní den, který není ze svátků Páně, bude jak oficium v soukromé recitaci, tak tiché mše podle libosti — buď jak je poznamenáno v kalendáři roku 1912, nebo z neděle s komemorací onoho duplex maius či minus. Také o feriích, o nichž je řeč v titulu X, čísle 2, bude možné sloužit tiché mše tak, jak je tam poznamenáno.

III. Quod Tit. XIII harum Rubricarum dispositum est quoad Commemorationem Omnium Fidelium Defunctorum, inde ab anno 1912, in usum omnino deducendum est.

III. Co je v titulu XIII těchto rubrik ustanoveno o Vzpomínce na všechny věrné zemřelé, ať se uvede v život už od roku 1912.

IV. Usque dum nova correctio Breviarii et Missalis Romani, a Sanctissimo Domino Nostro decreta, vulgetur:

a) Kalendaria perpetua Sacrae Rituum Congregationi reformanda et approbanda deferri non debent;

b) De Festorum augendo ritu, vel de Festis novis invehendis nulla fiat postulatio;

c) Festa particularia, sive B. Mariae Virginis, sive Sanctarum aut Beatorum, ritus Duplicis maioris aut minoris, Dominicis diebus assignata, locorum Ordinarii seu Superiores Regularium, aut in utrisque Vesperis, Laudibus et Missa commemoranda praescribant; aut in aliam diem, validis S. R. C. oblatis argumentis, transferenda curent; aut potius omittant.

d) Nulla interim facta correctione Rubricarum, Regulae superius traditae in novis Breviariis et Missalibus post Rubricas Generales inserantur, omissis S. R. C. Decretis, quae hucusque in principio Breviarii inserta inveniuntur.

IV. Dokud nebude vydána nová oprava římského breviáře a misálu, kterou Nejsvětější Pán Náš nařídil:

a) trvalé kalendáře se nemají předkládat Posvátné kongregaci obřadů k úpravě a schválení;

b) ať se nepodává žádná žádost o zvýšení stupně svátků ani o zavedení svátků nových;

c) u zvláštních svátků — blahoslavené Panny Marie, svatých či blahoslavených — stupně duplex maius nebo minus, přidělených nedělím, ať místní ordináři či řeholní představení buď předepíší, že se mají připomínat v obojích nešporách, ve chválách a ve mši; anebo ať se postarají o jejich přeložení na jiný den, předloží-li Posvátné kongregaci obřadů pádné důvody; anebo ať je raději vynechají;

d) protože se zatím neprovedla žádná oprava rubrik, ať se výše podaná pravidla vkládají do nových breviářů a misálů za všeobecné rubriky, s vynecháním dekretů Posvátné kongregace obřadů, které se dosud nacházejí vložené na začátku breviáře.

e) In futuris Breviarii editionibus mutentur, ob novam Psalterii reformationem, sequentes Antiphonae in Laudibus:

In Dominica Sexagesimae: Ant. 5. In excelsis * laudate Deum.

In Dominica III Quadragesimae: Ant. 3. Adhaesit anima mea * post te, Deus meus.

In Dominica IV Quadragesimae: Ant. 3. Me suscepit * dextera tua, Domine.

In Feria IV Maioris Hebdomadae: Ant. 3. Tu autem, Domine, * scis omne consilium eorum adversum me in mortem. Ant. 5. Fac, Domine, * iudicium iniuriam patientibus: et vias peccatorum disperde.

e) V budoucích vydáních breviáře ať se kvůli nové reformě žaltáře změní tyto antifony ve chválách:

O neděli Sexagesimě: 5. antifona — Na výsostech chvalte Boha.

O 3. neděli postní: 3. antifona — Přilnula duše má k tobě, Bože můj.

O 4. neděli postní: 3. antifona — Ujala se mne pravice tvá, Hospodine.

Ve středu Svatého týdne: 3. antifona — Ty však, Hospodine, znáš všechen jejich záměr proti mně, k mé smrti. 5. antifona — Zjednej, Hospodine, právo těm, kdo trpí bezpráví, a cesty hříšníků zmař.