Rubricarum instructum

Apoštolský list daný z vlastního popudu (motu proprio) — Jan XXIII., 25. července 1960. (AAS 52 [1960], s. 593–595.)

Stručně, oč jde: Rubriky jsou závazné pokyny, jak se má konat bohoslužba — kterou barvu roucha vzít, kdy pokleknout, který svátek má v daný den přednost, zda se říká Gloria a Credo a podobně (název pochází z toho, že v liturgických knihách bývají tištěny červeně, latinsky ruber). Právě tímto dokumentem byl vyhlášen soubor rubrik, z něhož vychází misál z roku 1962 — kniha, podle níž se dodnes slaví tradiční latinská mše a kterou zobrazuje tento kalendář.

Tímto krátkým motu propriem schválil papež Jan XXIII. nový kodex rubrik římského breviáře a misálu a nařídil jeho závaznost od 1. ledna 1961. Kodex byl rozdělen do tří částí — Všeobecné rubriky, Všeobecné rubriky římského breviáře a Všeobecné rubriky římského misálu — a nahradil dosavadní rubriky i dekret z roku 1955. Právě tento řád („rubriky 1960”, editio typica breviáře 1961 a misálu 1962) tvoří liturgický základ, který tento web zobrazuje.

Jan XXIII. přitom výslovně ponechal hlubší otázky liturgické obnovy až připravovanému koncilu; úpravu rubrik však už nechtěl dále odkládat. Dokument proto stojí na rozhraní: uzavírá řadu předkoncilních reforem (Pius X., Pius XII.) a zároveň je posledním celkovým kodexem tradičního římského ritu.

Latinský text je převzat z vatikánského vydání (vatican.va) a ověřen proti Acta Apostolicae Sedis. Český překlad je pracovní a nezávazný — pořízen pro potřeby tohoto webu z latinského originálu; pro liturgii a nauku platí latinské znění.

Text

IOANNES PP. XXIII — APOŠTOLSKÝ LIST DANÝ Z VLASTNÍHO POPUDU

Novum rubricarum Breviarii et Missalis Romani corpus approbatur.

Schvaluje se nový soubor rubrik římského breviáře a misálu.

---

Rubricarum instructum, quo publicus Ecclesiae cultus ordinatur ac regitur, Apostolica Sedes, inde praesertim a Concilio Tridentino, continenter studuit et pressius definire et perfectius ordinare. Pluribus itaque emendationibus, variationibus et additamentis decursu temporis introductis, totum rubricarum systema abunde succrevit, non semper vero systematico ordine servato, et non sine primitivae perspicuitatis ac simplicitatis detrimento.

Soustavu rubrik, jíž se řídí a spravuje veřejná bohoslužba Církve, usiloval Apoštolský stolec — zvláště od Tridentského koncilu — ustavičně přesněji vymezit a dokonaleji uspořádat. Jak byly během času zaváděny četné opravy, změny a dodatky, celý systém rubrik nadmíru narostl, avšak ne vždy při zachování systematického řádu a ne bez újmy na původní přehlednosti a jednoduchosti.

Nil proinde mirum quod Decessor Noster, Pius Papa XII, fel. rec., plurium Episcoporum precibus annuens, rubricas Breviarii ac Missalis Romani in quibusdam ad simpliciorem formam esse redigendas censuerit, quod generali Decreto S. Rituum Congregationis diei 23 Martii anni 1955 fuit peractum.

Není proto divu, že Náš předchůdce papež Pius XII., blahé paměti, vyhověl prosbám mnoha biskupů a usoudil, že rubriky římského breviáře a misálu je třeba v některých věcech převést do jednodušší podoby; to bylo vykonáno obecným dekretem Posvátné kongregace obřadů ze dne 23. března roku 1955.

Anno vero sequenti 1956, cum interim studia praeparatoria pro generali liturgica instauratione maturescerent, idem Decessor Noster Episcoporum mentem explorandam decrevit, circa Breviarii Romani liturgicam emendationem. Episcoporum autem responsionibus mature perpensis, quaestionem de generali ac systematica rubricarum Breviarii ac Missalis emendatione aggrediendam esse censuit, eamque peculiari illi commisit virorum peritorum Commissioni, cui generalis instaurationis liturgicae studia demandata fuerant.

Následujícího roku 1956, když mezitím dozrávaly přípravné práce pro obecnou liturgickou obnovu, tentýž Náš předchůdce rozhodl vyzkoumat smýšlení biskupů ohledně liturgické úpravy římského breviáře. Po zralém uvážení odpovědí biskupů usoudil, že je třeba přikročit k otázce obecné a systematické úpravy rubrik breviáře a misálu, a svěřil ji oné zvláštní komisi odborníků, jíž byla uložena studia obecné liturgické obnovy.

Nos autem, postquam, adspirante Deo, Concilium Oecumenicum coadunandum esse decrevimus, quid circa huiusmodi Praedecessoris Nostri inceptum agendum foret, haud semel recogitavimus. Re itaque diu ac mature examinata, in sententiam devenimus, altiora principia, generalem liturgicam instaurationem respicientia, in proximo Concilio Oecumenico Patribus esse proponenda; memoratam vero rubricarum Breviarii ac Missalis emendationem diutius non esse protrahendam.

My pak, když jsme z Božího vnuknutí rozhodli svolat ekumenický koncil, nejednou jsme uvažovali, jak naložit s tímto dílem Našeho předchůdce. Po dlouhém a zralém zkoumání věci jsme dospěli k názoru, že vyšší zásady týkající se obecné liturgické obnovy je třeba předložit otcům na příštím ekumenickém koncilu; zmíněnou úpravu rubrik breviáře a misálu však není třeba déle odkládat.

Harum itaque rubricarum Breviarii ac Missalis Romani corpus, a peritis viris S. Rituum Congregationis praeparatum et a praefata Pontificia Commissione pro generali liturgica instauratione diligenter revisum, Nos ipsi, motu proprio et certa scientia, Apostolica Nostra Auctoritate, probandum censuimus, sequentia decernentes:

Tento soubor rubrik římského breviáře a misálu, připravený odborníky Posvátné kongregace obřadů a pečlivě prohlédnutý zmíněnou Papežskou komisí pro obecnou liturgickou obnovu, jsme sami z vlastního popudu, s jistou znalostí a Naší apoštolskou autoritou uznali za hodný schválení a nařizujeme toto:

1) Novum rubricarum Breviarii ac Missalis Romani codicem, per tres partes digestum, scilicet: Rubricae generales, Rubricae generales Breviarii Romani, et Rubricae generales Missalis Romani, a Sacra Nostra Rituum Congregatione mox evulgandum, inde a die 1 Ianuarii proximi anni 1961, ab omnibus qui ritum romanum sequuntur, servandum esse praecipimus. Qui vero alium ritum latinum observant, quamprimum sive novo rubricarum codici, sive Calendario se conformare tenentur, in iis omnibus, quae illi ritui stricte propria non sunt.

1. Nařizujeme, aby nový kodex rubrik římského breviáře a misálu, rozdělený do tří částí, totiž Všeobecné rubriky, Všeobecné rubriky římského breviáře a Všeobecné rubriky římského misálu, který brzy vydá Naše Posvátná kongregace obřadů, počínaje dnem 1. ledna příštího roku 1961 zachovávali všichni, kdo se řídí římským ritem. Ti pak, kdo zachovávají jiný latinský ritus, jsou povinni se co nejdříve přizpůsobit jak novému kodexu rubrik, tak kalendáři ve všem, co není přísně vlastní onomu ritu.

2) Eodem die 1 Ianuarii anni 1961 vigere cessant Rubricae generales Breviarii et Missalis Romani, necnon Additiones et Variationes in rubricis Breviarii et Missalis Romani, ad normam Bullae Praedecessoris Nostri S. Pii X Divino afflatu, quae hucusque his libris praepositae habentur. Pariter vigere cessat Decretum generale S. R. C. diei 23 Martii anni 1955 De rubricis ad simpliciorem formam redigendis, in hac nova rubricarum redactione assumptum. Abrogantur denique eiusdem S. Congregationis decreta et ad dubia responsiones, quae cum nova hac rubricarum forma non conveniunt.

2. Týmž dnem 1. ledna roku 1961 pozbývají platnosti Všeobecné rubriky breviáře a římského misálu, jakož i Dodatky a změny v rubrikách breviáře a misálu podle bully Našeho předchůdce sv. Pia X. Divino afflatu, které byly dosud předsazovány těmto knihám. Rovněž pozbývá platnosti obecný dekret Posvátné kongregace obřadů ze dne 23. března roku 1955 O převedení rubrik do jednodušší podoby, převzatý do této nové redakce rubrik. Zrušují se konečně dekrety a odpovědi na pochybnosti téže Posvátné kongregace, které se s touto novou podobou rubrik neshodují.

3) Item statuta, privilegia, indulta et consuetudines cuiuscumque generis, etiam saecularia et immemorabilia, immo specialissima atque individua mentione digna, quae his rubricis obstant, revocantur.

3. Rovněž se odvolávají statuty, výsady, indulty a zvyklosti jakéhokoli druhu — i staleté a odnepaměti trvající, ba hodné zcela zvláštní a jmenovité zmínky — které těmto rubrikám odporují.

4) Librorum liturgicorum editores, rite a S. Sede approbati et admissi, novas parare possunt editiones Breviarii et Missalis Romani, iuxta novum rubricarum codicem dispositas; ad necessariam vero novarum editionum uniformitatem praecavendam, S. Rituum Congregatio peculiares tradat instructiones.

4. Vydavatelé liturgických knih, řádně schválení a připuštění Svatým stolcem, mohou připravovat nová vydání římského breviáře a misálu uspořádaná podle nového kodexu rubrik; aby se však zajistila nutná jednotnost nových vydání, ať Posvátná kongregace obřadů vydá zvláštní pokyny.

5) In novis Breviarii vel Missalis Romani editionibus, omissis rubricarum textibus de quibus n. 2, novarum rubricarum textus praeponantur, Breviario quidem Rubricae generales et Rubricae generales Breviarii Romani; Missali autem item Rubricae generales et Rubricae generales Missalis Romani.

5. V nových vydáních římského breviáře nebo misálu ať se — po vynechání textů rubrik uvedených v bodě 2 — předřadí texty nových rubrik: breviáři Všeobecné rubriky a Všeobecné rubriky římského breviáře, misálu pak rovněž Všeobecné rubriky a Všeobecné rubriky římského misálu.

6) Omnes denique ad quos spectat quamprimum Calendaria et Propria, sive dioecesana sive religiosa, ad normam et mentem novae redactionis rubricarum et Calendarii conformari curent, a S. Rituum Congregatione approbanda.

6. Konečně ať všichni, jichž se to týká, co nejdříve postarají o to, aby kalendáře a propria, ať diecézní, ať řeholní, byla přizpůsobena normě a smyslu nové redakce rubrik a kalendáře; ta pak schválí Posvátná kongregace obřadů.

---

His itaque firmiter statutis, muneri Nostro Apostolico consentaneum ducimus, nonnulla addere hortamenta.

Když jsme tedy toto pevně ustanovili, pokládáme za shodné s Naším apoštolským úřadem připojit několik povzbuzení.

Nova sane hac rubricarum dispositione, dum ex una parte universus rubricarum Breviarii et Missalis Romani instructus in meliorem formam est redactus, clariore ordine digestus et in unicum textum contractus, ex altera parte aliquae quoque introductae sunt peculiares modificationes, quibus Officium divinum paulisper contrahitur. Hoc siquidem quamplurium Episcoporum erat in votis, intuitu praesertim multorum sacerdotum, qui in dies magis magisque pastoralibus sollicitudinibus onerantur. Hos autem et omnes qui Officio divino persolvendo tenentur, paterno hortamur animo, ut si quid in eodem divino Officio breviatur, hoc maiore diligentia ac devotione compensetur. Cum porro lectio quoque sanctorum Patrum aliquantisper quandoque minuatur, omnes enixe clericos hortamur, ut volumina Patrum, tanta sapientia ac pietate referta, assidue prae manibus legenda ac meditanda teneant.

Touto novou úpravou rubrik byla na jedné straně celá soustava rubrik breviáře a římského misálu převedena do lepší podoby, uspořádána jasnějším řádem a shrnuta do jediného textu; na druhé straně byly zavedeny i některé zvláštní změny, jimiž se božské oficium poněkud zkracuje. To bylo přáním velmi mnoha biskupů, zvláště s ohledem na mnohé kněze, kteří jsou den ode dne více zatěžováni pastoračními starostmi. Je i všechny, kdo jsou vázáni konáním božského oficia, otcovsky vybízíme, aby to, oč se v témž božském oficiu zkracuje, bylo vynahrazeno větší pečlivostí a zbožností. A poněvadž se také čtení svatých Otců někdy poněkud zkracuje, snažně vybízíme všechny duchovní, aby svazky Otců, tak naplněné moudrostí a zbožností, měli ustavičně po ruce ke čtení a rozjímání.

Quae autem per Nostras has Litteras, motu proprio datas, decrevimus ac statuimus, rata atque firma sunto, contrariis quibuslibet minime obstantibus, peculiarissima quoque et individua mentione dignis.

Co jsme pak tímto Naším listem, vydaným z vlastního popudu, rozhodli a ustanovili, ať je platné a pevné, bez ohledu na cokoli, co by tomu odporovalo, i kdyby to zasluhovalo zcela zvláštní a jmenovitou zmínku.

Datum Romae, apud S. Petrum, die 25 mensis Iulii, anno 1960, Pontificatus Nostri secundo.

Dáno v Římě u sv. Petra dne 25. července roku 1960, druhého roku Našeho pontifikátu.

JAN XXIII., PAPEŽ