Quo primum

Apoštolská konstituce (bula) — sv. Pius V., 14. července 1570.

Bulou Quo primum tempore vyhlásil papež sv. Pius V. opravený Římský misál (Missale Romanum), připravený z pověření Tridentského koncilu, a uložil jeho užívání celé latinské Církvi. Misál byl uveden zpět k „normě a ritu svatých Otců”; text ordináře i rubrik byl sjednocen. Bula uděluje trvalý indult sloužit podle tohoto misálu bez jakéhokoli dalšího dovolení a vyjímá jen ty ritus, které měly nepřetržitou zvyklost přes dvě stě let. Je základním kamenem tridentské (tradiční) mše římského ritu — právě té, kterou tento web sleduje; misál pak zůstal v užívání (s dílčími úpravami) až do typického vydání 1962.

Latinský text je převzat z předních stran vydání Missale Romanum 1962 (kde je bula podle staleté zvyklosti otištěna v čele misálu). Český překlad je pracovní a nezávazný — pořízen pro potřeby tohoto webu z latinského originálu. Mezititulky jsou redakční (v originálu nejsou), pro snazší orientaci.

Text

PIUS, BISKUP, SLUŽEBNÍK SLUŽEBNÍKŮ BOŽÍCH, NA VĚČNOU PAMÁTKU.

Péče o čistotu bohoslužby a obnova misálu

Quo primum tempore ad Apostolatus apicem assumpti fuimus, ad ea libenter animum, viresque Nostras intendimus, et cogitationes omnes direximus, quæ ad Ecclesiasticum purum retinendum cultum pertinerent, eaque parare, et, Deo ipso adiuvante, omni adhibito studio efficere contendimus.

Jakmile jsme byli povýšeni na vrchol apoštolského úřadu, ochotně jsme obrátili svou mysl, síly i všechny myšlenky k tomu, co se týká zachování čistoty církevní bohoslužby, a snažili jsme se to připravit a — za pomoci samého Boha — s vynaložením veškeré píle uskutečnit.

Cumque inter alia sacri Tridentini Concilii decreta, Nobis statuendum esset de sacris libris, Catechismo, Missali et Breviario edendis atque emendandis, edito iam, Deo ipso annuente, ad populi eruditionem Catechismo, et ad debitas Deo persolvendas laudes Breviario castigato, omnino ut Breviario Missale responderet, ut congruum est et conveniens (cum unum in Ecclesia Dei psallendi modum, unum Missæ celebrandæ ritum esse maxime deceat), necesse iam videbatur, ut quod reliquum in hac parte esset, de ipso nempe Missali edendo, quam primum cogitaremus.

A protože nám mezi jinými dekrety posvátného Tridentského koncilu příslušelo rozhodnout o vydání a opravě posvátných knih — katechismu, misálu a breviáře —, a když už byl s Boží přízní vydán katechismus k poučení lidu a opraven breviář ke vzdávání povinné chvály Bohu, jevilo se — aby misál zcela odpovídal breviáři, jak je náležité a vhodné (neboť se nanejvýš sluší, aby v Církvi Boží byl jeden způsob zpěvu žalmů a jeden ritus slavení mše) — již nutným, abychom co nejdříve pomysleli na to, co v této části zbývalo, totiž na vydání samotného misálu.

Quare eruditis delectis viris onus hoc demandandum duximus: qui quidem, diligenter collatis omnibus cum vetustis Nostræ Vaticanæ Bibliothecæ, aliisque undique conquisitis, emendatis atque incorruptis codicibus; necnon veterum consultis ac probatorum auctorum scriptis, qui de sacro eorundem rituum instituto monumenta Nobis reliquerunt; ad pristinam Missale ipsum sanctorum Patrum normam ac ritum restituerunt.

Proto jsme uznali za vhodné svěřit tento úkol vybraným učeným mužům; ti pak, když pečlivě porovnali vše se starobylými, opravenými a neporušenými rukopisy Naší vatikánské knihovny i s jinými odevšad shromážděnými, a když se poradili se spisy starých a osvědčených autorů, kteří nám zanechali svědectví o posvátném zřízení týchž obřadů, uvedli sám misál zpět k původní normě a ritu svatých Otců.

Quod recognitum iam et castigatum, matura adhibita consideratione, ut ex hoc instituto cœptoque labore fructus omnes percipiant, Romæ quam primum imprimi, atque impressum edi mandavimus: nempe ut sacerdotes intellegant, quibus precibus uti, quos ritus quasve cæremonias in Missarum celebratione retinere posthac debeant.

A když byl takto přehlédnut a opraven, nařídili jsme po zralém uvážení, aby byl v Římě co nejdříve vytištěn a vytištěný vydán — aby všichni sklidili plody z tohoto díla a započaté práce —, totiž aby kněží pochopili, kterých modliteb mají užívat a které obřady či ceremonie mají napříště při slavení mše zachovávat.

Závaznost misálu pro celou Církev a výjimka dvou set let

Ut autem a sacrosancta Romana Ecclesia, ceterarum Ecclesiarum matre et magistra, tradita ubique amplectantur omnes et observent, ne in posterum perpetuis futuris temporibus in omnibus Christiani orbis Provinciarum Patriarchalibus, Cathedralibus, Collegiatis et Parochialibus, sæcularibus, et quorumvis Ordinum, monasteriorum, tam virorum, quam mulierum, etiam militiarum regularibus, ac sine cura Ecclesiis vel Capellis, in quibus Missa Conventualis alta voce cum Choro, aut demissa, celebrari iuxta Romanæ Ecclesiæ ritum consuevit vel debet, alias quam iuxta Missalis a Nobis editi formulam decantetur, aut recitetur; etiamsi eædem Ecclesiæ quovis modo exemptæ, Apostolicæ Sedis indulto, consuetudine, privilegio, etiam iuramento, confirmatione Apostolica, vel aliis quibusvis facultatibus munitæ sint.

Aby pak všichni všude přijímali a zachovávali to, co jim předala svatosvatá Římská církev, matka a učitelka ostatních církví, ustanovujeme a nařizujeme touto Naší navždy platnou konstitucí, pod trestem Naší nevole, aby se do budoucna, na věčné časy, ve všech chrámech patriarchálních, katedrálních, kolegiátních a farních křesťanského světa — světských i řeholních jakéhokoli řádu, mužských i ženských klášterů, i řádů rytířských, a v kostelích či kaplích bez duchovní správy —, v nichž se konventní mše obvykle slouží nebo má sloužit podle ritu Římské církve, ať nahlas se sborem, ať tiše, nezpívala ani neříkala mše jinak než podle formuláře misálu Námi vydaného; a to i kdyby tytéž kostely byly jakkoli vyňaty, opatřeny indultem Apoštolského stolce, zvyklostí, výsadou, dokonce přísahou, apoštolským potvrzením či jakýmikoli jinými výsadami.

Nisi ab ipsa prima institutione a Sede Apostolica approbata, vel consuetudine, quæ, vel ipsa institutio super ducentos annos Missarum celebrandarum in eisdem Ecclesiis assidue observata sit: a quibus, ut præfatam celebrandi constitutionem, vel consuetudinem nequaquam auferimus; sic, si Missale hoc, quod nunc in lucem edi curavimus, iisdem magis placeret, de Episcopi, vel Prælati, Capitulique universi consensu, ut, quibusvis non obstantibus, iuxta illud Missas celebrare possint, permittimus. Ex aliis vero omnibus Ecclesiis præfatis eorundem Missalium usum tollendo, illaque penitus et omnino reiiciendo, ac huic Missali Nostro nuper edito, nihil unquam addendum, detrahendum, aut immutandum esse decernendo, sub indignationis Nostræ pœna, hac Nostra perpetuo valitura constitutione statuimus et ordinamus.

Vyjímáme jen ty, kde by byl od samého prvopočátku Apoštolským stolcem schválen jiný způsob slavení, nebo kde by nepřetržitá zvyklost slavení mše — anebo samo takové zřízení — trvala v týchž kostelích ustavičně přes dvě stě let: těm nikterak neodnímáme řečené zřízení či zvyklost; a přece, líbil-li by se jim více tento misál, který jsme nyní dali na světlo, dovolujeme, aby podle něho — se souhlasem biskupa nebo preláta a celé kapituly, bez ohledu na cokoli — mohli mši sloužit. Ze všech ostatních řečených kostelů však odnímáme užívání oněch misálů a je zcela a naprosto zavrhujeme; a nařizujíce, že k tomuto Našemu nově vydanému misálu nesmí být nikdy nic přidáno, ubráno ani změněno, touto Naší navždy platnou konstitucí, pod trestem Naší nevole, ustanovujeme a nařizujeme.

Příkaz biskupům a kněžím

Mandantes ac districte omnibus et singulis Ecclesiarum prædictarum Patriarchis, Administratoribus, aliisque personis quacumque Ecclesiastica dignitate fulgentibus, etiamsi S. R. E. Cardinales, aut cuiusvis alterius gradus et præeminentiæ fuerint, illis in virtute sanctæ obedientiæ præcipientes, ut ceteris omnibus rationibus et ritibus ex aliis Missalibus quantumvis vetustis hactenus observari consuetis, in posterum penitus omissis, ac plane reiectis, Missam iuxta ritum, modum, ac normam, quæ per Missale hoc a Nobis nunc traditur, decantent ac legant; neque in Missæ celebratione alias cæremonias, vel preces, quam quæ hoc Missali continentur, addere vel recitare præsumant.

Přikazujeme a co nejpřísněji ukládáme všem a jednotlivým patriarchům, administrátorům a ostatním osobám zdobeným jakoukoli církevní hodností — i kdyby byli kardinály svaté Římské církve nebo kohokoli jiného stupně a přednosti —, z moci svaté poslušnosti jim nařizujíce, aby napříště zcela zanechali a zjevně zavrhli všechny ostatní způsoby a obřady z jiných misálů, jakkoli starobylých, dosud obvykle zachovávané, a mši zpívali i četli podle ritu, způsobu a normy, jež se tímto misálem od Nás nyní předávají; a ať se neopovažují při slavení mše přidávat nebo říkat jiné ceremonie či modlitby než ty, které jsou obsaženy v tomto misálu.

Atque ut hoc ipsum Missale in Missa decantanda, aut recitanda in quibusvis Ecclesiis absque ullo conscientiæ scrupulo, aut aliquarum pœnarum, sententiarum et censurarum incursu, posthac omnino sequantur, eoque libere et licite uti possint et valeant, auctoritate Apostolica, tenore præsentium, etiam perpetuo concedimus et indulgemus.

A aby všichni tento misál při zpívané či recitované mši v kterýchkoli kostelích napříště zcela následovali a mohli ho svobodně a dovoleně užívat bez jakéhokoli výčitku svědomí a bez upadnutí do jakýchkoli trestů, rozsudků a censur, apoštolskou autoritou a zněním tohoto listu jim to i navždy povolujeme a udělujeme.

Neve Præsules, Administratores, Canonici, Capellani, et alii quocumque nomine nuncupati Presbyteri sæculares, aut cuiusvis Ordinis regulares, ad Missam aliter, quam a Nobis statutum est, celebrandam teneantur; neque ad Missale hoc immutandum a quolibet cogi et compelli, præsentesve litteræ ullo unquam tempore revocari, aut moderari possint, sed firmæ semper et validæ in suo exsistant robore, similiter statuimus et declaramus.

A stejně tak ustanovujeme a prohlašujeme, že představení, administrátoři, kanovníci, kaplani a ostatní jakýmkoli jménem nazývaní kněží — světští i řeholní kteréhokoli řádu — nejsou povinni slavit mši jinak, než jsme stanovili; ani nemohou být kýmkoli nuceni a donucováni tento misál měnit, ani nemůže být tento list nikdy odvolán nebo omezen, nýbrž ať vždy zůstává pevný a platný ve své síle.

Non obstantibus præmissis, ac constitutionibus, et ordinationibus Apostolicis, ac in Provincialibus et Synodalibus Conciliis editis generalibus, vel specialibus constitutionibus, et ordinationibus, necnon Ecclesiarum prædictarum usu, longissima et immemorabili præscriptione, non tamen supra ducentos annos, roborato, statutis et consuetudinibus contrariis quibuscumque.

Bez ohledu na to, co bylo řečeno výše, na apoštolské konstituce a nařízení, na obecné či zvláštní konstituce a nařízení vydané na provinciálních a synodálních sněmech, jakož i na zvyklost řečených kostelů posílenou sebedelším a odnepaměti trvajícím užíváním — avšak ne přes dvě stě let — a na jakékoli opačné statuty a zvyklosti.

Lhůty pro zavedení a ochrana tisku

Volumus autem, et eadem auctoritate decernimus, ut post huius Nostræ constitutionis, ac Missalis editionem, qui in Romana adsunt Curia Presbyteri, post mensem; qui vero intra montes, post tres; et qui ultra montes incolunt, post sex menses, aut cum primum illis Missale hoc venale propositum fuerit, iuxta illud Missam decantare, vel legere teneantur.

Chceme pak a touž autoritou nařizujeme, aby po vydání této Naší konstituce a misálu byli kněží přítomní v římské kurii povinni sloužit či číst mši podle něho po jednom měsíci; ti pak, kdo bydlí na této straně hor, po třech měsících; a kdo bydlí za horami, po šesti měsících — anebo jakmile jim bude tento misál nabídnut ke koupi.

Quod ut ubique terrarum incorruptum, ac mendis et erroribus purgatum præservetur, omnibus in Nostro et S. R. E. dominio mediate, vel immediate subiecto commorantibus impressoribus, sub amissionis librorum, ac centum ducatorum auri Cameræ Apostolicæ ipso facto applicandorum; aliis vero in quacumque orbis parte consistentibus, sub excommunicationis latæ sententiæ, et aliis arbitrii Nostri pœnis, ne sine Nostra, vel speciali ad id Apostolici Commissarii in eisdem partibus a Nobis constituendi licentia, ac nisi per eundem Commissarium eidem impressori Missalis exemplum, ex quo aliorum imprimendorum ab ipso impressore erit accipienda norma, cum Missali in Urbe secundum magnam impressionem impresso collatum fuisse, et concordare, nec in ullo penitus discrepare, prius plena fides facta fuerit, imprimere, vel proponere, vel recipere ullo modo audeant, vel præsumant, auctoritate Apostolica et tenore præsentium similibus inhibemus.

A aby byl všude po zemi zachován neporušený a očištěný od chyb a omylů, apoštolskou autoritou a zněním tohoto listu zapovídáme všem tiskařům — těm, kdo pobývají v panství Našem a svaté Římské církve, přímo či nepřímo podřízeném, pod trestem ztráty knih a sta zlatých dukátů, samým skutkem připadajících Apoštolské komoře; ostatním pak, kdekoli na světě, pod trestem exkomunikace nastupující samým skutkem a jinými tresty podle Naší libovůle —, aby se neopovažovali tento misál nikterak tisknout, nabízet nebo přijímat bez Našeho zvláštního povolení nebo bez povolení apoštolského komisaře, jehož k tomu v oněch krajích ustanovíme, a dokud by tiskaři nebyl týmž komisařem předložen vzor misálu — podle něhož má být řízen tisk ostatních —, a dokud by nebylo plně ověřeno, že se shoduje s misálem vytištěným v Městě podle velkého vydání a v ničem se od něho neliší.

Vyhlášení a závěrečná sankce

Verum, quia difficile esset præsentes litteras ad quæque Christiani orbis loca deferri, ac primo quoque tempore in omnium notitiam perferri, illas ad Basilicæ Principis Apostolorum, ac Cancellariæ Apostolicæ, et in acie Campi Floræ de more publicari et affigi; ac earundem litterarum exemplis etiam impressis, ac manu alicuius publici tabellionis subscriptis, necnon sigillo personæ in dignitate ecclesiastica constitutæ munitis, eandem prorsus indubitatam fidem ubique gentium et locorum haberi præcipimus, quæ præsentibus haberetur, si ostenderentur vel exhiberentur.

Protože by však bylo obtížné donést tento list na všechna místa křesťanského světa a hned jej uvést ve známost všem, nařizujeme, aby byl podle zvyku vyhlášen a vyvěšen u baziliky Knížete apoštolů, u Apoštolské kanceláře a na Květném náměstí; a aby tištěné opisy tohoto listu, podepsané rukou nějakého veřejného notáře a opatřené pečetí osoby postavené v církevní hodnosti, měly všude u všech národů a míst zcela nepochybnou věrohodnost, jaká by se přiznávala tomuto listu samému, kdyby byl ukázán nebo předložen.

Nulli ergo omnino hominum liceat hanc paginam Nostræ permissionis, statuti, ordinationis, mandati, præcepti, concessionis, indulti, declarationis, voluntatis, decreti et inhibitionis infringere, vel ei ausu temerario contraire. Si quis autem hoc attentare præsumpserit, indignationem omnipotentis Dei, ac beatorum Petri et Pauli Apostolorum eius se noverit incursurum.

Nikomu z lidí tedy vůbec ať není dovoleno tento list Našeho dovolení, ustanovení, nařízení, příkazu, rozkazu, udělení, indultu, prohlášení, vůle, výnosu a zákazu porušit nebo se proti němu opovážlivě postavit. Jestliže se však někdo odváží se o to pokusit, ať ví, že na sebe uvalí hněv všemohoucího Boha a jeho svatých apoštolů Petra a Pavla.

Datum Romæ apud S. Petrum, anno Incarnationis Dominicæ millesimo quingentesimo septuagesimo, pridie Idus Iulii, Pontificatus Nostri anno quinto.

Dáno v Římě u sv. Petra, roku od vtělení Páně tisícího pětistého sedmdesátého, v předvečer červencových id (14. července), pátého roku Našeho pontifikátu.

SV. PIUS V., PAPEŽ