Korespondence mezi Svatým stolcem a Kněžským bratrstvem sv. Pia X. před plánovanými biskupskými svěceními, hlasování francouzského parlamentu o zákonu o konci života a personální i strukturální změny ve vatikánské kurii.

Proč odcházet za tradiční mší jinam?

Poslední červnový týden přinesl hned několik událostí, které se týkají vztahu Říma a tradičního hnutí. Ve Vatikánu zasedala mimořádná konzistoř, Kněžské bratrstvo sv. Pia X. trvá na svěcení nových biskupů a kardinál Müller vystoupil s návrhem, jak na celou situaci reagovat.

Tradiční kalendář online

Jednoduše a přehledně i s liturgickými texty.
Určité webové adresy se prostě vyplatí si pamatovat ;-)

Klikni na podrobnosti dne a žij liturgií se svatou rodinou cz.

Kázání na 5. neděli po Letnicích

Evangelium: Mt 5,23 — Si ergo offers munus tuum …

Buď tím, čím jsi

Svatý Jan Křtitel a poušť uprostřed nás

Dnes slavíme narození svatého Jana Křtitele — a je to zvláštní světec. Většina svatých nás přitahuje něčím, co bychom rádi měli také: laskavostí, moudrostí, statečností. Jan nás spíš znepokojuje. Žil na poušti, oblékal velbloudí srst, jedl kobylky a med divokých včel. Když přišli zástupy, neměl pro ně lichotky. A přesto o něm Pán řekl největší slova, jaká kdy o člověku vyslovil: „Mezi syny narozenými ze žen nepovstal větší nad Jana Křtitele.“

Co na tom drsném muži bylo tak veliké? Chtěl bych odpovědět jediným slovem, které dnes skoro nepoužíváme: celistvost. Jan byl celý člověk. A právě to je dnes vzácnější než zlato.

Do liturgického kalendáře jsem přidal biblické texty. Jsou tam texty mší až do konce prázdnin.

Kázání na 4. neděli po Letnicích

Evangelium: Lk 5,1–11 — zázračný rybolov

Když jsem se dnes ráno probudil, uvařil jsem si kávu, posadil se — a prostě jsem byl. A v tom tichu si uvědomuji: jsem jenom proto, že na mě Bůh myslí. Právě teď, v tomto okamžiku, mě Bůh chce. Nepřestává mě chtít. A protože mě chce, vlévá do mě bytí jako nepřetržitý proud — a já jsem. Kdyby ten proud na jediný okamžik ustal, kdyby si na mě Bůh přestal vzpomínat, zhroutil bych se zpátky do nicoty, z níž jsem vzešel. Ale protože na mě myslí, jsem a nemohu nebýt.

Proč chtěla být Terezička „opadalou růží“?

Navazuje na předchozí článek: Proč je svatá Terezička vždycky s růžemi?

Rok po básničce Sypat květy vzala Terezie tentýž obraz růže — a dovedla ho do krajnosti. Tam plátky padaly dolů před kříž jako drobné skutky lásky. Tady už nepadají jen plátky. Tady opadá celá růže, až po ní nezbude vůbec nic. A ta růže, jak Terezie naznačuje, je ona sama. Zde vidíme, že sv. Terezie stojí už na vrcholu hory Karmel, kam my zatím ještě ani nedohlédneme!

Báseň vznikla 19. května 1897, pár měsíců před její smrtí, a byla tak trochu výzvou. Do několika karmelů kolovaly Tereziiny básně a v pařížském Karmelu na avenue de Messine prý jejich převorka, Matka Henrietta, prohodila, že v Lisieux je nějaká karmelitka, co skládá pěkné verše, a že by se ráda přesvědčila sama. Zdá se, že si u Terezie vyžádala báseň na téma obrané růže. Terezie ji napsala — a vyšlo z toho jedno z jejích nejsilnějších slov vůbec.

RIP - Vladimír Till

Na letošní Zasvěcení Panně Marii se chystal také pan Till. Mnozí jste ho znali.

Vzpomeňme na něho v modlitbě. Panně Marii se zasvětil svou touhou, jak věříme, a patří do naší mariánské rodiny.