Obřady žehnání z Rituale Romanum — latinsky a česky, s vysvětlením, co kněz při žehnání dělá a proč.
Žehnání a obřady
Kněžské žehnání je krátký obřad, ne soukromá modlitba: má předepsaný tvar, pevný text a rubriky, které říkají, jak se koná. Tahle část webu ho ukazuje tak, jak stojí v knize — latinsky a česky vedle sebe — aby člověk, který u žehnání stojí, věděl, co se nad ním či nad jeho věcí právě říká.
Obřady
- Svěcení vody — Ordo ad faciendam aquam benedictam (Tit. VIII, cap. 2).
- Žehnání kříže — Solemnis benedictio crucis (Tit. VIII, cap. 24) a Benedictio crucium na polích a vinicích (č. 9).
- Žehnání obrazů a soch — Solemnis benedictio imaginis (Tit. VIII, cap. 25).
- Žehnání růžence — Benedictio coronarum sacratissimi Rosarii B. M. V. (č. 35) a kratší formule (č. 36).
- Žehnání dopravního prostředku — Benedictio vehiculi seu currus (č. 25).
- Žehnání bylin — Benedictio herbarum in festo Assumptionis B. Mariae Virginis, před hlavní mší 15. srpna (č. 11).
- Žehnání zázračné medailky — Benedictio et impositio sacri numismatis B. M. V. Immac. (č. 30).
- Žehnání medaile svatého Benedikta — Benedictio numismatum S. Benedicti (č. 31) a kratší formule (č. 32).
- Žehnání příbytků — Benedictio domorum v době velikonoční (Tit. VIII, cap. 4) i mimo ni (cap. 5), Benedictio loci vel domus (cap. 6) a Alia benedictio domus (cap. 7).
- Žehnání svící — Benedictio candelarum (Tit. VIII, cap. 3) a svící o svátku sv. Blažeje se žehnáním hrdla (č. 7).
- Žehnání dětí — Benedictio infantis (č. 45), Benedictio pueri (č. 46) a Benedictio puerorum se žalmem 112 (č. 47).
- Žehnání hnědého škapulíře — Benedictio et impositio scapularis B. M. V. de Monte Carmelo (č. 11) a kratší formule (č. 13).
- Žehnání léčiv — Benedictio cujuscumque medicinae (č. 56).
- Žehnání matky — Benedictio mulieris praegnantis (č. 44) a úvod do chrámu po porodu (Tit. VII, cap. 3).
- Žehnání nemocných — Benedictio adulti aegrotantis (č. 41), táž pro více nemocných (č. 42) a nemocných dětí (č. 48).
- Žehnání chleba o svátku svaté Agáty — chléb a plody se žalmem 66; obřad není v našem výtisku rituálu.
- Žehnání pokrmů — Benedictiones esculentorum praesertim in Pascha: beránek, vejce, chléb, nové plody a jakýkoli pokrm (Tit. VIII, cap. 13–18).
- Žehnání zvířat a stáje — včely (č. 62), dobytek a stáda (č. 64), koně a jiná zvířata (č. 65) a stáj (č. 69).
- Žehnání polí a úrody — úroda a vinice (Tit. VIII, cap. 10), osivo a obilí (č. 12) a osivo (č. 35).
- Žehnání korunek — sedmi bolestí (č. 9 a 10), korunka Páně (č. 33), předrahé Krve (č. 34), sv. Brigity (č. 39) a sv. Josefa (č. 40).
- Žehnání ad omnia — Benedictio ad omnia pro věci, jejichž vlastní obřad rituál nemá (č. 71).
Odkud texty bereme
Pramenem je Rituale Romanum, obřadní kniha římského ritu.
Rituál dělí žehnání na tři skupiny:
- benedictiones non reservatae — nevyhrazená, může je udělit kterýkoli kněz;
- benedictiones reservatae — vyhrazená papeži, biskupům nebo určitým řádům; kněz je smí udělit jen s dovolením;
- benedictiones propriae — vlastní jednotlivým řádům (škapulíře, růžence, medaile).
U každého obřadu zde uvádíme, do které skupiny patří a pod jakým číslem a na které straně v rituálu stojí, aby si to čtenář mohl ověřit.
Co platí u každého žehnání
Obecná pravidla jsou v rituálu na jednom místě (Tit. VIII, cap. 1, De benedictionibus — regulae generales) a platí, není-li u konkrétního obřadu řečeno jinak:
- kněz má rochetu a štolu barvy dne (superpelliceo et stola coloris tempori convenientis);
- žehná vstoje a s nepokrytou hlavou (stando semper benedicat, et aperto capite);
- začíná se vždy verši Adjutorium nostrum a Dominus vobiscum;
- pak následuje vlastní orace obřadu, jedna nebo více;
- nakonec kněz věc pokropí svěcenou vodou — a kde to rubrika žádá, také okouří kadidlem, obojí beze slov;
- přisluhující drží nádobku se svěcenou vodou s kropáčem a tuto knihu.
Odtud pochází stavba, kterou uvidíte na každé stránce: verše — orace — pokropení.
Poznámka k překladu
Český překlad je pracovní, není to schválený liturgický text. Závazná je
latina; překlad má sloužit k porozumění. Latinu píšeme podle úzu zbytku webu
(bez akcentů, ae místo ligatury, j v adjutorium, hujus), znění je ale
doslovné podle rituálu.